Re: poporodní deprese - co s návštěvami

Ahoj paní Columbová,
píšeš, že si návštěvy nemohla zakázat. Asi jsem drsňačka, ale nepřála jsem si do porodnice návštěvy. Přišli za mnou rodiče a jedna nejlepší kamarádka, ostatní čumily (příbuzenstvo všeho druhu, kamarády, spolupracovníky...) Jirka slušně požádal, aby mě nenavštěvovali, že chci mít klid pro sebe a mimčo. POkud vím, vůbec nikdo se neurazil, všichni to pochopili a velmi ohleduplně si návštěvu domluvili předem až po konci šestinědělí.
Přijde mi jako rozumné řešení nechat chvíli natěšené příbuzné čekat na prohlídnutí miminka, než se úplně odrovnat. A je na otci (nebo rázné babičce, nebo někom jiném), aby opravdu otravné a nedočkavé okukovače srovnal do patřičných mezí. Dítě bude roztomilé i za měsíc a maminka bude v mnohem lepší pohodě.

Moje rada: pokud se na návštěvy po porodu necítíte, odmítněte je. Není vaší povinností být hostitelka a přizpůsobovat se návštěvnímu řádu příbuzných. Rozumní lidé to pochopí. Po těžkém porodu (podobně jako například po operaci) přece druhý den nepřijímám návštěvy.
Jana