všechno nejlepší
Milá Petruško,
po přečtení Tvého strašného zážitku a článků navazujících na něj, jsem u počítače brečela jak želva. Také jsem prožívala něco jako poporodní depresi, ale k Tobě jsem měla daleko.
Doufám, že teď už jsi v pořádku, máš kolem sebe hodného manžela a krásné dětátko. Moc Ti přeji pohodu, klid, štěstí a radost ze života Tvého zlatíčka, protože si to opravdu zasloužíš. Měj se moc fajn. Andrea
Odpovědět