Re: bojuj

Milá Sylvo,po přečtení tvého příběhu mě přejel mráz po zádech protože jsem si i já něco podobného prožila a je tomu už 9 let.Mě byl diagnostikován nezhoubný nádor velikosti pomeranče na plicích a taktéž jako ty i moje malá holčička tenkrát odmítala pít s prsu pod kterým se ten prevít schovával.Já měla štěstí,že nádor byl nezhoubný,ale za to mi poškodil nepatrně páteř.Myslím,ale že i když nádor je nezhoubný stejně psychyka hraje na člověku největší roli a proto bud co nejvíc silná a nikdy se nevzdávej.Mě když skončil kolotoč okolo mého zdraví a konečně přišli chvíle klidu tak zase zjistili mojí holčičce diabetes tipu 1 takže je na inzulínu a proto, my musíme být silný kvůli dětem aby oni nebyli jednou sami.Tak se drž a přeji tobě a tvím dětem hodně zdraví