Nic není samospásné

Nikde není psáno, že muž, který u porodu není, bude špatný manžela a táta, ani že ten, který u něj bude, bude ve všem vzorný. Já proto nikoho neodsuzuji, netvrdím, že tak a tak je to jedině správné, pouze muže, kteří u takové události být nechtějí, sám za sebe nechápu a nechápu ani matky, které si nepřejí mít tatínky u toho. Je to stejné, jako nechápu lidi, co nechtějí mít děti. Já si myslím, že pokud má život vůbec nějaký smysl, tak jsou to děti. Nicméně, mít děti není žádná povinnost. Takže když se na to někdo z nějakého důvodu necítí, je to jeho právo a jeho volba. To samé s tou přítomností u porodu. Ale sám se do těch pocitů a názorů nedokážu vcítit. Když si čtu tohle fórum, znova si vybavuji ty okamžiky - hlavně první dítě, protože tam byla na všechno čas (u těch dalších to proběhlo tak rychle, že jsem se nestihl pořádně rozkoukat :o)). Vím, že patrně už nikdy neprožiju nic krásnějšího a vždy to budou mé nejsilnější vzpomínky.