Re: Já osobně jsem pro rovnoprávnost!

Vando, ale jo, já chápu, proč chtějí mít ženy u porodu z citového hlediska právě manžela. Ovšem nějak si neumím představit, k čemu by mi asi u porodu byl dobrý chlap, který šel JENOM Z DONUCENÍ nebo z povinnosti Nevím, jestli by byl schopný mi z donucení poskytnout citovou oporu, konečně i to milování je jiné, když oba chtějí a když jeden ze dvojice má nechce, ale má pocit, že musí A na nějaké přines, podej, namasíruj nepotřebuju zrovna manžela.

U té hypotetické dvoje, kdy žena chce dvakrát týdně a muž dvakrát do roka, tak se obávám, že ani kompromis by to nespravil. I kdyby byl kompromis jednou měsíčně, tak na ženu by to bylo nejspíš málo a na chlapa nejspíš hodně... a kdo ví, jestli by se chlap nakonec nezaseknul úplně. Spíš by to chtělo najít a pokud možno odstranit nebo aspoň zmírnit problém, který u té dvojice vzniknul (nepředpokládám, že by takový velký sexuální nesoulad byl odpočátku, to by nejspíš šli včas od sebe)

Proti kompromisům samozřejmě nic nemám, ale to, co je popisované v článku, to není o dohodnutí se na kompromisu, o je o manipulaci s druhým. Mám podobnou vlastní zkušenost - kdysi chtěl můj přítel se mnou sledovat porno, já nechtěla. Rozumový důvod jsem k tomu neměla, jenom prostě pocit, že nechci. Přítel nerespektoval, že nechci, snažil se mě ke zhlédnutí dotlačit, já mu neuměla vysvětlit, proč nechci - sama jsem nevěděla, proč. Zjednodušující odpověď byla, že je to hnusný - ne, nemyslela jsem to vážně, ale lepší odpověĎ mě nenapadla. Byla jsem dotlačena ke kompromisu - jestli mě máš ráda, tak se pojď dívat, já tě mám taky rád, tak když se ti to nebude líbit, vypnu to. VIděla jsem asi deset minut, ale sexu jsem nebyla schopná dobrý měsíc - jakmile k němu mělo dojít, vzpomněla jsem si na video a bylo po vzrušení :o/ A to dneska vím, že jsem viděla spíš něco na hranici erotiky a porna, takže fakt žádná drasťárna. I třeba pornočasopisy jsem v té době občas s přítelem prohlížela a ráda :o), takže úplně do něčeho neznámého jsem taky nešla. Já si myslím, že chlap má taky právo něco nechtít a nevědět proč. Už to tu psala tuším Libik, že ten strach z krve může být jenom záminka, taková zkratka, nechci k porodu a neumím vysvětlit proč, tak řeknu tohle, to by mělo být srozumitelný...

S tím, že nic není univerzální, s tím souhlasím. Proto se mi nelíbí, jak jsou tady v této diskuzi obecně nazývání otcové, kteří k porodu nechtějí.