partner u porodu

Myslím, že by muž měl k tomu rozhodnutí dospět sám a svobodně. Není dobře, když ho k tomu nutí partnerka nebo příbuzní, nebo když jde k porodu jen proto, že "se to má" nebo že "přece chodí všichni chlapi"... Myslím, že není dobře, když tam ten chlap jde z donucení a proti své vůli. Chlap by tam měl jít, jen když opravdu chce, cítí, že tam chce být a že tam bude co platný... Pokud by tam měl jen stát a vyděšeně koukat, tak to je přece k ničemu.
Jasněže je fajn, když žena řekne " já bych byla ráda, kdybys tam byl se mnou" a on se rozhodne, že tam půjde kvůli ní, aby jí pomohl a podpořil ji, ale není dobře, když to ta žena postaví tak, že "jen ať vidíš, co musíme my ženské vytrpět" nebo "dělali jsme ho oba, tak teď pěkně budeme oba taky u porodu"... To se mi nelíbí.
My jsme s partnerem tak nějak oba nezávisle na sobě dospěli k tomu, že se mnou u porodu spíš nebude. Samozřejmě tomu necháme úplně volný průběh, do porodnice mě odveze a pokud tam získá pocit, že chce zůstat u mě, tak u mě zůstane, ale pokud ne, tak ne, já ho tam násilím rvát nebudu :-) Já jsem ten typ, co když trpí, tak je radši sám, někam si zaleze a ze všeho nejvíc si přeje, aby ho nikdo neotravoval a všichni mu dali pokoj... takže tak nějak cítím, že i na porod se budu moct líp soustředit, když mě nebude rozptylovat manželova přítomnost. Ale pokud usoudím, že ho chci mít u sebe, tak se mnou určitě zůstane. A tak by to asi mělo být.