Re: Selhání?

Káťo, též furt přemýšlím, zda můj porod byl veden správně a ne,aby to došlo,tak daleko, že byli nutné kleště díky hypoxii mé holčičky. Měla jsem vyvolávaný porod, bohužel ani po tabletě a 2 kapačkách se porod nerozbíhal a já jsem se jen hodně pomalu otvírala, nepomohlo ani propíchnutí plodové vody,celých 21 h jsem byla na monitoru. Bolesti díky kapačce byli obrovské.od půlnoci do 4 30 jsem musela na každý stah tlačit,jen s malými přestávkami, opravdu to bylo hrozně náročné.Bohužel pan doktor furt někam odbíhal a přede mnou rodil dvojčátka na císaře,takže hned poté se mu už asi nechtělo znovu na operační sál /tot jen můj názor/.Poté se dcerka začla dusit,nikdo mi ani nic neřekl,najednou se tam sešlo mnoho lékařů,manžel musel odejít a doktor použil kleště,řval na mě at tlačím,ale po těch 4,5h tlačení opravdu nebyla síla.Když se holčička narodila ani nebrečla,museli jí křísit a byla umístěna na ARO.Bylo mi opravdu hrozně jak na duši,tak i fyzicky, nástřih obrovský jak vnější,tak i vnitřek,určité problémy mám dodnes.Naštěstí mi holčičku druhý den přivezli.Když můj gynekolog nahlédl do dokumentace, tak řekl,že to byl jasný císařský řez /on ale u toho porodu nebyl/.Holčička je ale moc šikovná, nevypadá,že by měla díkybohu nějaké následky, jen je hodně živá,ale to jak čtu všechny děti,které se tímto způsobem narodily. Říká se,že na tu bolest z porodu se zapomíná,ale bohužel já ne,nejen na tu bolest, ale i na ten strach o moji provorozenou dceru.Časem bychom chtěli druhé, ale porodu se přímo děsím.