Re: Selhání?

V případě mé sestry šlo o jasné selhání lékaře, které se nakonec řešilo kleštěmi. Takže, před 24 lety v Podolí rodila má mamka sestru. Mamka má 158 cm, 45 kg, úzká pánev - tzv. chlapecká postava. Při příjmu jí PA s lékařem říkala:"budete mít velké děťátko". Taky že jo. Sestra měla 4,2 kg, pánev úzká, kleště, řev ze strany doktora, neboť má mamka po 5 hodinách nepřetřžitých bolestí (stahy už neměly ani přestávky) už nedokázala tak velké dítě vůbec vytlačit. Když pak nesla karty dětí do kartotéky (sestřička jí o to požádala), tak se tajně podívala na to, kdy děti začali mít tzv. pravidelné dýchání. Samozřejmě sestra byla přidušená, bylo to i v kartě. Sestra neuměla do 7 let pořádně mluvit, od 2 let chodila na logopedii. Naštěstí jiné než řečové centrum nebylo nedostatkem kyslíku poškozeno a i to je dnes v pořádku (po 7 letech denního cvičení skoro všech písmen). Kdybych znala jméno lékaře, asi bych mu musela napsat, že takového sprominutím kreténa svět neviděl a ať vrátí diplom. Ohrozit život matky i dítěte svoji leností a potom řvát kvůli své chybě na matku? To je vrchol všeho. Snad už při prvotním vyšetření sám konstatoval, že dítě je velké, přesto se asi nechtěl otravovat s císařským řezem. Ještě tak mimochodem, sestra se narodila s vykloubenou nohou. Bohužel je mi znám i případ cca 3 měsíce starý, kdy bylo na císaře pozdě, miminko se tahalo kleštěma po 20hodinovém porodu a za 3 dny zemřelo a bylo to jeho "štěstí", protože by celý život bylo těžce postižené. Rodičce nemocnice "přislíbila", že příští porod bude tedy tím císařem. Naivně jsem si myslela, že se v dnešní době už nic takového neděje. To jen k těm super výsledkům českého porodnictví. Takže samozřejmě se ptát dokola a "otravovat" lékaře a nechat si vysvětlit všechny postupy, zdůraznit minimalizaci rizik atd.