Profesionálních pěstounů výrazně přibylo. Spory o peníze zůstávají.

Profesionálních pěstounů přibývá. Za dva roky po nástupu novely o sociálněprávní ochraně dětí je pěstounů, kteří jsou státem placeni i když nemají aktuálně doma žádné dítě, již 334. Před rokem to byla zhruba třetina.

Podle dřívějších vyjádření ministerstva práce a sociálních věcí by stát potřeboval alespoň 500 takových rodin "na přechodnou dobu", aby přestal posílat i nejmenší děti do ústavní výchovy.

Tito pěstouni se zatím starají především o mladší děti - maminka a batolata. Trendem v zahraničí ale je, že se do pěstounské péče umisťují i starší děti. Předseda Sdružení pěstounských rodin Pavel Šmýd pro Deník.cz uvedl: „V zahraničí je taková praxe běžná. Dítě se místo do pasťáku pošle do rodiny," vysvětloval. Podle něj ale musí být rodina skutečně na dlouhodobé návštěvníky připravená.

V loňském roce se zvýšil se i počet dlouhodobých pěstounů, kteří se o dítě starají až do doby jeho zletilosti. Loni v prosinci stát vyplácel těmto lidem celkem 11 300 pěstounských odměn, na konci roku 2012 jich bylo 9300.

Ve dvou třetinách případů se pěstouny stávají prarodiče, v 16 procentech jiní rodinní příslušníci. „S novelou zákona se to rozběhlo ve velkém. Ale babičky, se kterými spolupracujeme, potřebují podporu, protože neúspěšné modely výchovy, jež se projevily na jejich dětech, se na vnucích projevují opět," prohlásil Pavel Šmýd.

Podle předsedy sdružení pěstounských rodin dlouhodobí pěstouni částečně závidí těm na přechodnou dobu jejich finanční ohodnocení. Dlouhodobí pěstouni dostávají podle počtu dětí osm až dvacet tisíc korun měsíčně. „Zaznívá, že mají dítě, nesou s ním tíhu dospívání a puberty a dostávají osm tisíc, kdežto přechodní mají miminko, jezdí si s kočárkem a mají za to rovnou 20 tisíc," dodává Šmýd, podle kterého je ale větším problémem různorodost cen podle regionů. „Pro lidi z Moravy je to hodně peněz, ale lidé z Plzně říkají, že za takový obnos to dělat nebudou."