Mladí z dětských domovů nejsou připraveni na reálný život

Mladí dospělí vycházející z dětských domovů nejsou dostatečně připraveni na reálný život. Mezi hlavní problémy patří dle odborníků nedostatečná integrace dětí z dětských domovů do reálného života. Mladí dospělí se však potýkají i s praktickými problémy. Z výzkumu pro organizaci Mimo domov například vyplynulo, že u většiny těchto dětí se představy o shánění práce či bydlení od následné reality velmi liší. S přechodem do reality mohou mladým dospělým pomoci Domy na půl cesty, které nabízejí zájemcům praktickou podporu i psycho-sociální pomoc. Zařízení tohoto typu je však v České republice dlouhodobě nedostatek.

V České republice je v současné době téměř 150 dětských domovů, které pojmou až 5 tisíc dětí. Ve školním roce 2016/2017 zatím dle údajů MŠMT odešlo z těchto zařízení 1134 dětí, z toho více než 900 z nich bylo propuštěno trvale. "Dětské domovy děti samozřejmě po dosažení plnoletosti nevyhodí bez přípravy na ulici. Podporují mladistvé například i během navazujících studií. Služby pro ty, kteří se chystají domov opustit, jsou ale málo komplexní," popisuje problém Jana Pěchová z SOS Dětských vesniček. Mladí dospělí totiž podle ní potřebují nejen praktickou pomoc, ale také pomoc v psychologické a sociální oblasti. "Většina dětí, které vyrůstaly v dětských domovech, trpí syndromem zavrženého dítěte. Často jsou hodně nedůvěřiví, ve vztazích bývají submisivní, mají nízké sebevědomí. Pomoci tak potřebují při řešení vztahů s biologickými rodiči, sourozenci, ale i se vztahy ve škole nebo na pracovišti," dodává.

Z výzkumu agentury Ipsos pro organizaci Mimo domov vyplývá, že děti připravující se na odchod z dětského domova mají o budoucích potřebách poměrně jasno. 93 % respondentů považuje za důležité hledání bydlení, 89 % z nich shánění práce. Mezi důležitá témata pak mladí dospělí řadí také jednání s úřady nebo hospodaření s financemi. Právě v těchto ohledech ale dle odborníků nemají mladí dospělí téměř žádné zkušenosti. Téměř polovina dětí například při výzkumu uvedla, že prozatím neví, kde bude bydlet. Pouze 13 % z dotázaných pak měla před odchodem našetřené peníze.

Mladí dospělí se po odchodu chtějí spolehnout především na přátele a známé. Průzkum ale ukazuje, že až ve třetině případů později využili služeb neziskových organizací či Domů na půl cesty. Právě Domy na půl cesty mohou být pro mladé dospělé vhodnou formou přípravy na život. "Domy na půl cesty jsou co do komplexnosti služeb unikátní zařízení. Nabízejí mladistvým ubytování, praktickou podporu i psychologickou pomoc," uvádí Jana Pěchová z neziskové organizace SOS dětské vesničky, která Dům na půl cesty provozuje. Dům na půl cesty je takzvané vysokoprahové zařízení, které mnoho služeb nabízí, ale zároveň od klientů hodně vyžaduje. "V rámci pobytu v Domě na půl cesty mám stanovený individuální plán, který musím plnit. K dispozici mám veškeré potřebné zázemí i dostatek aktivit pro volný čas," říká Jakub, který je klientem už rok. "Musím ale dodržovat pravidla organizace, vyloučen je například alkohol nebo jiné návykové látky. Na druhou stranu jsem si loni mohl zadarmo udělat řidičák, a díky tomu mám od března lepší práci," upřesňuje vzájemnou spolupráci Jakub.

Mladiství přicházejí do Domů na půl cesty vždy na vlastní žádost. Do zařízení by měli přijmout každého zletilého, který opustil dětský domov nebo pěstounskou rodinu. Jedinou podmínkou je jeho trestní bezúhonnost. Problémem však je fatální nedostatek podobných zařízení v České republice. Čekací listiny Domů na půl cesty jsou tak dle odborníků na dlouhou dobu zcela plné. Podobná zařízení přitom mají skvělé výsledky. Brněnský Dům na půl cesty, který provozují SOS dětské vesničky, například registruje u všech klientů 100% úspěšnost - mladí dospělí, kteří službu opustili, vždy měli stálé zaměstnání i samostatné bydlení. Během tří let provozu Domu na půl cesty ho na vlastní žádost opustily pouze tři osoby.