Víte, že u nás má pětileté dítě v průměru téměř čtyři zubní kazy a pouhá necelá třetina dětí má zuby bez jediného kazu? Navíc skoro třičtvrtiny jejich zkažených zubů zůstávají neošetřeny.
Když jsem zhruba před měsícem tato čísla četla v Mladé frontě Dnes, bylo mi smutno. Vždyť přeci pod mléčnými zuby se skrývají základy stálého chrupu a těžko je možné očekávat, že druhé zuby budou perfektní, když první vypadají... no, všelijak. Přitom ještě před čtrnácti lety měly stejně staré děti o jeden kaz méně, než dnes. Čím to? Že bychom neuměli zodpovědně využívat své svobody? Že by svoboda pro nás znamenala pouze to, že můžeme volně cestovat a nakupovat, co nám peněženka stačí, ale jaksi jsme opomněli, že skončila doba fluoridace vody a pravidelných zubních prohlídek ve škole, takže i o zuby svých dětí se musíme začít starat sami? Nebo jenom nevíme, jak na to?
Jak vzniká kaz
Základní příčinou vzniku kazu je přítomnost bakterií, které přeměňují cukry na slabé organické kyseliny. Díky působení kyselin ze zubů unikají minerální látky a oslabená zubní sklovina (která je normálně tvořena až z 98% minerály) se rozpadá. V zubu vzniká dutina - kaz. V neošetřené dutině se usazují zbytky potravy, které jsou živnou půdou pro bakterie a tím se zvyšuje pravděpodobnost vzniku infekce. Infekcí může být postižena zubní dřeň, v horším případě i čelist a údajně prý zánět může „slézt“ i na srdce.
Bakterie ovšem škodí i tehdy, když ke vzniku kazu nedojde. Přichytávají na zubu, rozmnožují se na něm a vytváří tzv. zubní plak. Zubní plak pak může vyvolat zánět dásní. A děti, které trpí záněty dásní, v dospělosti mívají častěji potíže s parodontózou.
A co proti tomu dělat?
1. Pravidelně chodit na zubní prohlídky
Děti mají nárok na preventivní prohlídku každý půlrok. Poprvé by ji měli zažít mezi 1 - 2 rokem života, tedy v době, kdy lékař zuby pouze prohlédne, ale ještě nemusí žádný ošetřovat. Mimochodem, víte, že kaz má už 40% tříletých dětí?
2. Dodržovat ústní hygienu
Je důležité zabraňovat tvorbě plaku. Jak? Čištěním zubů, a to už od prořezání prvního. Ze začátku se zoubky čistí navlhčeným hadříkem po každém krmení, po prořezání stoliček přecházíme na dětský kartáček, pastu používáme zhruba od dvou let. U nejmenších dětí čistí zoubky rodiče, od 2-3 let bývá možné začít s nácvikem čistění, při kterém by rodiče měli pomáhat. Je důležité vybrat správný typ kartáčku a pravidelně ho obměňovat. Zubní pasta by se měla používat dětská (je jemnější, obsahuje menší množství fluoru a dětem líp voní i chutná), na jedno čištění množství velikosti hrášku. Zuby by se měly čistit dvakrát denně (ráno po snídani a večer po večeři) po dobu 2 - 3 minut, i když důležitější než doba je technika čištění. Po večerním čištění by už děti neměly nic jíst (ani jablíčko nebo pít sladké čaje či šťávy). Starší děti mohou během dne po jídle žvýkat žvýkačky bez cukru, zvýšená tvorba slin přispívá k odstranění zbytků jídla z úst a snižuje hodnotu kyselého prostředí v ústech. Dětem, kterým se zoubky teprve prožezávají, je vhodné dávat na hraní (a okusování) dětský kartáček (nevím - tohle jsem vyzkoušela a ačkoli Verča jinak kouše do všeho, co vidí, kartáček používá zásadně jako paličku k bubnování :-) ).
3. Fluoridace
Fluor zvyšuje odolnost zubní skloviny proti působení kyselin. Např. fluoridace vody (dnes se již u nás neprovádí, ale fluoridy jsou obsaženy v některých minerálních vodách - Hanácká kyselka, Mattoni, Poděbradka...) snižuje kazivost zubů o 60 %, samotné čištění zubů o 30%. Fluoridy je možné dále dodávat ve formě tabletek (je lepší tabletku nepolykat, ale nechat ji rozpustit v ústech), sůl s fluoridy (pozor, malým dětem by se nemělo jídlo přisolovat), fluoridové gely a zubní pasty a vody s fluorem. Doporučené množství fluoru je 1 mg denně. Větší množství fluoru neznamená lepší ochranu před kazem, naopak může dojít k předávkování (předávkování neohrožuje zdraví dítěte, ale může se projevit např. bílými skvrnami na zubní sklovině).
4. Dbejte na správnou výživu
Strava by měla být pestrá. Když má kojenec zoubky, dávejte mu jídlo, které může kousat a tudíž tolik neulpívá na zubech, jako např. sladké kašičy. Čím déle má dítě sladkost v puse, tím je větší riziko vzniku zubního kazu. Je jedno, jestli tou sladkostí je čokoláda nebo kojenecká lahvička se sladkým čajem. Stejný účinek jako sladký čaj má prý i mateřské mléko. Je tedy důležité po sladkostech dětem čistit zuby, na noc dávat k pití neslazené nápoje a kojence co nejdřív navykat na pití z hrnečku místo láhve se savičkou.
5. Nepřenášejte své bakterie na děti
Bývá častým zvykem, že když matka krmí své dítě, jeho lžičkou ochutnává z jeho talíře (např. má-li pokrm vhodnou teplotu, předvádí, jak je jídlo dobré atd.). To rozhodně není správné - má-li sama v ústech kazotvorné bakterie, může je přenést i na dítě. Navíc v jídle o teplotě lidského těla se bakteriím dobře daří a mohou se tak krásně množit.
Se správnou techniku čištění zubů nebo s výběrem vhodného kartáčku by vám měl poradit váš zubní lékař. Nebo se můžete podívat na www.zdravezuby.cz, což jsou stránky, ze kterých jsem pro článek čerpala největší část informací.
(C) 1999-2018 Rodina Online, všechna práva vyhrazena.
Publikační systém WebToDate.