Aby zoubky nebolely…

Zdraví našich zubů si budujeme odmalinka. Už malá batolata se učí čistit si své první zoubky. A předškoláci se dozvídají, že čisté zoubky se nekazí a že zubní kaz je nepříjemná nemoc, které se dá předcházet.

Student stomatologie Lukáš Kaloš ze vzdělávací společnosti Nechci kazy se podílí na projektu nazvaném Zoubky jako perličky. Projekt vznikl kvůli neuspokojivé znalosti ústní hygieny u dětí. „Dobře víme, že návyky získané v mládí jsou silně fixovány a v pozdějším věku se obtížně odbourávají. To je silnou i slabou stránkou zároveň. Když si dítě v útlém věku zvykne na pravidelné čištění zubů, vnímá po celý život tuto nezábavnou činnost jako běžnou součást každodenního života. Přidá-li se k pravidelnosti ještě správná technika čištění, je velice pravděpodobné, že se takový člověk vyhne celé řadě zubních onemocnění a zbytečným nákladům za zubařská ošetření. Naopak když si dítě návyk na pravidelné čištění zubů nevytvoří, učí se v pozdějším věku pravidelnému čištění zubů velmi obtížně. O technice čištění ani nemluvě,“ vysvětluje Lukáš Kaloš, proč se rozhodl iniciovat vznik preventivního programu zubního zdraví předškolních dětí. „Znepokojuje nás nedostatečná informovanost veřejnosti o prevenci zubního kazu a prakticky žádná edukace v tomto směru u malých dětí. Tímto způsobem chceme přispět ke zlepšení zubního zdraví dětí a ke zvýšení povědomí o preventivní zubní péči. Stav chrupu se výrazně liší podle regionů ČR. Zatím nejhorší stav jsme zažili v Litvínově, kde jsme v některých třídách našli pouze 3–4 děti s nedotčeným chrupem, u ostatních dětí jsme objevili zubní kaz.“

S kartáčky do školky

Zajímalo mě, jak se mateřská škola může zapojit do projektu. Podle organizátorů stačí napsat na e-mailovou adresu info@zoubkyjakoperlicky. cz a uvést adresu mateřské školy, počet dětí a tříd, které chceme proškolit, a kontakt na někoho z mateřské školy. Ostatní už je na organizátorech a sponzorech, díky nimž mateřská škola za program nic neplatí.

A jak program vypadá? Lektoři – studenti stomatologie – se v úvodu snaží upoutat pozornost dětí a nadchnout je pro věc. „Na začátku lekce vstoupí do třídy oba lektoři. Představí se a zeptají se dětí, zda vědí, jaká je nejčastější nemoc. Přes chřipky, rýmy, angíny a žloutenky se dostaneme k zubnímu kazu jako správné odpovědi,“ popisuje Lukáš Kaloš. A dodává: „Děti jsou nadšené z každé hry, kterou pro ně vymyslíme. Zahrajeme si s nimi tichou poštu. Posíláme heslo ‚Čisté zuby se nekazí‘ nebo něco podobně vzdělávacího.“ Když se děti seznámí s lektory a jsou dostatečně zaujaté, začíná to hlavní. „Pohádka o zoubku a bacilech je velmi účinným nástrojem k seznámení dětí se zubním kazem a jeho příčinami. Děti se tak přirozenou formou dozvědí, jak vzniká zubní kaz, jaké potraviny vznik kazu podporují a co je to zubní povlak,“ říká Lukáš Kaloš. „V podstatě sledujeme logickou linii: sladkosti zašpiní zuby, špínu mají rádi bacily, bacily vrtají do zubů díry, zub to bolí, kartáček s pastou bacily zažene a zub vyčistí, díry v zubu opraví zubař. Důležitou částí výkladu je vysvětlení funkce ‚kouzelné vodičky‘ ke zviditelnění zubního povlaku (bacilů). Největší důraz klademe na vysvětlení a předvedení techniky čištění zubů a na výklad o četnosti čištění zubů.“ Děti pohádka opravdu zaujme; nejsou totiž jen pasivními posluchači, ale mohou samy hledat odpovědi na otázky a přemýšlet o tom, co zubům škodí a co je pro ně zdravé.

V další části programu si děti mohou prohlédnout modely chrupu a zubní vyšetřovací nástroje, vše si mohou osahat a zblízka prohlédnout. „Zatímco si polovina třídy s učitelkou prohlíží pomůcky, druhé polovině individuálně vysvětlujeme techniku čištění zubů. Individuální nácvik čištění tvoří nejdůležitější část programu. Při výkladu techniky čištění všichni pozorně sledují model a pohyby, které provádí lektor zubním kartáčkem. Přesto ze zkušeností víme, že je velký problém zapamatovat si techniku čištění i pro dospělého člověka. Pro děti je to mnohem náročnější. Vlastní prožitek a nácvik je proto klíčovou pomůckou pro zafixování čisticí techniky. S každým dítětem lektor procvičí správné použití kartáčku i na problematických místech zubního oblouku. Následně se obě poloviny třídy vymění,“ popisuje průběh akce Lukáš Kaloš. A dodává, že na konci každé návštěvy s dětmi shrnou, proč je třeba čistit si zuby, jak bychom si je měli čistit a jak časté by čištění mělo být.

Zajímalo mě, zda opravdu může nácvik zubní hygieny nějak výrazněji ovlivnit stav dětského i dospělého chrupu. „Jednoznačně ano. Tento nácvik by se měl ale opakovat dvakrát ročně a v optimálním případě by se měli edukace zúčastnit i rodiče. Rodiče hrají v tomto věku dětí významnou roli. Měli by dětem zoubky pravidelně dvakrát denně dočišťovat. Rodiče se snažíme do problematiky vtáhnout tím, že dětem dáváme různé dárky, jako jsou dětské kartáčky a zubní omalovánky, které si děti přinesou domů. Rodiče se tak dozvědí o našem programu,“ vysvětluje Lukáš Kaloš. Mezi laickou veřejností se občas objeví názor, že na mléčných zubech až tak nesejde, protože se stejně časem vymění za „opravdové“, druhé zuby. Proto jsem se ptala, zda neléčený kaz mléčného zubu nebo nějaké další problémy můžou ovlivnit budoucí stálý chrup. Lukáš Kaloš má jasno v tom, že zubní kaz není banalita. „Neléčený zubní kaz s sebou přináší celou řadu problémů. Infikované kazivé ložisko dráždí a dále infikuje okolní tkáně. Způsobuje zánět dásně a přímo ohrožuje zárodek stálého zubu, který se nachází pod postiženým zubem. Poškozen může být například vývoj skloviny stálého zubu. Nesmíme zapomenout ani na nepříjemné prožitky, kterými dítě trpí. Zuby napadené kazem mohou silně bolet. Nutnost vyhledat akutní lékařské ošetření, je pro dítě také velmi zatěžující. Ošetření rozsáhlých zubních kazů často vyžaduje preparaci neboli odvrtání zubu s následným zaplněním vhodnou výplní, nebo extrakci zubu.“ Zdraví zubů hodně souvisí i se stavem ústní dutiny. Zajímalo mě proto, jaké problémy kromě zubního kazu mohou trápit malé děti. „V ústní dutině dětí se může stomatolog setkat s celou řadou problémů. Kromě zubního kazu to mohou být různé záněty měkkých tkání, defektní postavení zubů, vady skusu, vrozené vady tvrdých zubních tkání, špatné prořezávání zubů, úrazy, chemické poškození zubů atd.,“ říká Lukáš Kaloš.

Funguje to?

Laici občas podceňují ústní hygienu jako takovou, tvrdí, že třeba na zubní pastě nezáleží a podstatný je jen kartáček, nevědí, jak často by se kartáček měl měnit a jaké přípravky používat. Proto mě také zajímalo, co by bylo vhodné pro předškolní děti. Ptala jsem se i na to, jak často by si předškoláci měli čistit zoubky a zda mají používat také ústní vody. „Mechanické očištění zubů zubním kartáčkem je v prevenci zubního kazu zcela zásadní, a to u dětí i u dospělých,“ odpověděl mi Lukáš Kaloš. „Velký důraz musíme klást na správnou techniku čištění zubů a na výběr vhodného zubního kartáčku. Zubní pasta je důležitá, protože urychluje odstraňování zubního povlaku při čištění zubů a obsahuje látky, které podporují remineralizaci skloviny. Ústní voda příliš velký význam nemá. Aby zubní kartáček mohl odvádět svoji práci, nesmí být jeho vlákna roztřepená nebo mechanicky poškozená. Při správném čištění zubů nedochází k nadměrnému opotřebení kartáčku, a proto vydrží bez problémů 2–3 měsíce. Dětské kartáčky je obvykle nutné obměňovat mnohem častěji. Děti i dospělí by si měli zuby čistit alespoň dvakrát denně, ráno a večer. V některých mateřských školkách si děti čistí zuby i po obědě, což je velmi vhodné. Na výskyt zubního kazu má obrovský vliv skladba potravy. Sladkosti a slazené nápoje kazivost zubů významně zvyšují.“ Nedalo mi to a zeptala jsem se, proč se vůbec snažit, abychom měli zdravé zuby, s dnešními protetickými možnostmi… Lukáš Kaloš naštěstí pochopil, že to nemyslím až tak vážně. „Každý zub v ústní dutině má svoji důležitou roli. Některé zuby větší, jiné menší. Z protetického hlediska jsou významné takzvané pilířové zuby (například špičáky nebo první moláry, tj. trojky a šestky). K těmto zubům se v případě potřeby kotví zubní náhrady. Z estetického hlediska jsou nezastupitelné zuby frontálního úseku, které jsou viditelné při mluvení nebo úsměvu. Úhlů pohledu na význam jednotlivých zubů je celá řada. Je však zřejmé, že bychom se měli starat o všechny zuby a bránit jejich zbytečnému poškozování.“

Může zubní zdraví malých dětí nějak podpořit i mateřská škola, nebo je to hlavně na rodičích? Tuhle otázku jsem Lukáši Kalošovi položila nakonec. „Hlavní odpovědnost za zubní zdraví dětí spočívá na rodičích. Rodiče by měli s dětmi pravidelně dvakrát ročně navštěvovat stomatologa a především by měli dětem zoubky pravidelně dvakrát denně dočišťovat. Přestože se děti mohou naučit správnou techniku čištění zubů, nikdy nebudou tak motoricky zručné a precizní jako dospělí. Školka ale také může v zubní prevenci udělat velký kus práce. Například tím, že bude vyhledávat preventivní programy, které se budou ve školce pravidelně opakovat.

Výběr jídla podávaného dětem při jejich pobytu ve školce může zubní zdraví velkou měrou ovlivnit. Byl jsem svědkem i situace, kdy po našem školení Zoubky jako perličky dostaly děti od učitelky bonbony. To je samozřejmě velice nevhodné a zcela v rozporu s obsahem nácviku,“ dodává Lukáš Kaloš.

Zoubky jako perličky Jestli vás článek o projektu zaujal, chtěli byste se také zapojit a pozvat do vaší mateřské školy studenty stomatologie se zajímavým preventivním programem, navštivte web www.zoubkyjakoperlicky.cz. Můžete si prohlédnout fotografie z nácviků, přečíst si reakce z mateřských škol a také se přihlásit.