Pylová alergie trápí stále víc lidí

Sezonní pylová alergie je nerozšířenější alergické onemocnění, kterého v posledních letech, stejně jako jiných alergií, výrazně přibývá. V současné době postihuje až pětinu populace. Může vzniknout kdykoliv v průběhu života, nejčastěji se vyskytuje mezi 15. a 25. rokem.

Původcem jsou alergeny pylových zrn - samčích rozmnožovacích buněk rostlin. Jsou to látky bílkovinné povahy, velké zhruba 0,05 mm. V době květu jsou pylová zrna roznášena po okolí zejména větrem, ale i hmyzem až do vzdálenosti několika kilometrů.

Každý pyl má svou vlastní sezonu

Pylovou sezonu je možné rozdělit na tři období, přičemž v každém z nich převládá jiná skupina alergenů. Nejčastějšími původci alergií jsou pyly dřevin, trav a plevelů. Jednotlivé skupiny rostlin kvetou v tomto pořadí:

1. Jaro - pyly dřevin
2. Léto - pyly travin
3. Podzim - pyly plevelů

Podrobné informace o období kvetení jednotlivých alergizujících rostlin a jeho intenzitě uvádí následující pylový kalendář zpracovaný serverem www.proalergiky.cz.

Zlobí především nos

Pylovou alergii nejčastěji poznáte podle těchto příznaků:

1. Alergický zánět spojivek, svědění a slzení očí - odborně konjunktivitida

Pylová zrna se mohou snadno dostat do očí, kde reagují s žírnými buňkami v oční spojivce. Zánět spojivky se projevuje svěděním, zčervenáním a slzením očí. Zvýšená tvorba slz je snahou oka vymýt dráždivou látku. Slzy s cizorodými částicemi se shromažďují ve vnitřním koutku oka, který si postižení nevědomky mnou ve snaze zbavit se svědění. Tím ovšem dochází k ještě většímu dráždění oka a k silnějšímu svědění.

2. Alergická rýma

Nosní sliznice normálně produkuje lepkavý hlen, který pomáhá udržet nosní dírky v čistotě. Při alergické reakci na pyl dochází ke zvýšené nosní sekreci - tvoří se vodnatá tekutina, která volně vytéká, takže postižený neustále posmrkává.

3. Ucpaný nos

Tento obtěžující příznak sezonní pylové alergie je výsledkem otoku nosní sliznice po uvolnění histaminu a dalších obranných látek těla, které divoce reagují na pylová zrna.

Úplné ucpání nosu vede k bolestem hlavy, poruchám spánku a dýchání ústy.

4. Svědění a kýchání

Svědění vzniká účinkem histaminu uvolněného v tkáních nosu při alergické reakci na pyl. Podráždění nosní sliznice může okamžitě vést ke kýchání, typická je k salva několika kýchnutí za sebou. Alergik může cítit i svědění v ústech, které je důsledkem zavlečení pylových zrn z dýchacích cest přes nosohltan do úst. Často se objevuje i svědění uší, jehož příčinou není pyl ze zevního prostředí, ale nervové propojení zadní stěny nosohltanu s uchem.

Dalšími příznaky mohou být alergické astma, trávící potíže a záněty kůže.

Odhalení alergie

Alergii potvrdí lékař-alergolog po provedení klinického vyšetření, kožních testů, vyšetření specifických protilátek IgE a zjištění dosavadního zdravotního stavu samotného pacienta i jeho nejbližších příbuzných. Alergie je totiž, jak známo, do značné míry dědičná.

Klasická léčba má ulevit od příznaků

Léky podávané při alergii lze rozčlenit do dvou skupin. První skupinou jsou preventivní (protizánětlivé) léky. Ty při pravidelném a dlouhodobém užívání výrazně oslabují klinické projevy alergie, či dokonce zabraňují jejich vzniku. Druhou skupinou jsou tzv. léky úlevové, které jsou určeny k odstranění akutních alergických potíží, jako jsou astmatický záchvat či akutní projevy alergické rýmy. Léky užívejte pouze na doporučení lékaře.

Očkování je časově náročné

Kromě léků může lékař doporučit a aplikovat i sérii očkování, jehož výsledkem by měla být hyposenzibilace neboli snížení přecitlivělosti organismu. Formou injekcí či kapek je pacientovi podáváno postupně se zvyšující množství upraveného alergenu. Cílem této léčby je vyvolat stav tolerance organismu nemocného vůči alergenu. Jedná se o dlouhodobou léčbu, jejíž účinnost je za ideálních podmínek, mezi které patří v neposlední řadě spolupráce pacienta, kolem 80 %.

Svůj zdravotní stav můžete ovlivnit sami

Dodržujte alespoň některá z níže uvedených pravidel sestavených odborníky z portálu www.proalergiky.cz. Mohou výrazně zmírnit vaše potíže, a zkvalitnit tak váš život s pylovou alergií.

• Omezte vycházky za slunečných a větrných dnů (nejvhodnější částí dne pro pohyb mimo domov je časné ráno, naopak maximum pylů bývá v ovzduší kolem poledne)
• Pro vycházky využijte déšť či dobu těsně po dešti, kdy je v ovzduší minimální množství pylu
• Vyhýbejte se okrajům lesa, který funguje jako filtr, ve kterém se koncentruje pyl (naopak uvnitř lesa bývá pylu velmi málo)
• Pobývejte u vodních ploch (raději s písečnými nebo kamenitými okraji, nikoli se zatravněnými břehy)
• V domácnosti i na pracovišti používejte čističky vzduchu
• V místnosti v sezoně co nejméně větrejte nebo okna opatřete speciální protipylovou sítí
• Při jízdě autem nevětrejte oknem, ale raději si poříďte vzduchový filtr
• Zamezte účasti alergických dětí na školních brigádách na poli či sběru léčivých rostlin
• Sledujte, kdy a kde se objevují potíže (důležité pro stanovení a upřesnění diagnózy i pro vedení léčby)
• Pravidelně sledujte informace o průběhu pylové sezony a podle možností v kritickém období vycestujte do klimaticky výhodnějšího prostředí (doporučuje se pobyt na horách či u moře)