Vakcíny položí alergii na lopatky

Lékaři rodičům radí: nepodceňujte příznaky, "nehaste" je pouze úlevovými léky a co nejdříve zkuste alergii léčit. Terapie je už několik let dostupná ve formě vakcín.

Dětská imunita není zdaleka tak ostřílená, jako imunita dospělých, proto u dětí alergie propukají mnohem častěji. Má se za to, že v současnosti vykazuje známky alergie asi 30 % naší populace, což je skutečně velké číslo. "A je spočítáno velmi přesně. Sbírají se totiž údaje z různých filtrů - například od maminek při preventivních prohlídkách, od praktických pediatrů i následná potvrzení diagnóz od specialistů - ty všechny ukazují na asi jedenatřicetiprocentní výskyt alergií u dětí do 17 let věku a toto číslo stále narůstá," vypočítává náš přední alergolog profesor Václav Špičák, který se věnuje dětským pacientům v pražské imunologické a alergologické ambulanci Immunoflow.

Na alergie, tedy přecitlivělost naší imunity na podněty z vnějšího okolí, už dnešní medicína nepohlíží jako na onemocnění postihující pouze jeden orgán. Je to opravdu celková porucha regulačních mechanismů imunitního systému. Proto také mnozí alergici trpí naráz i několika různými alergickými stavy. "Typickým případem je takzvaný alergický pochod," vysvětluje profesor Špičák. "Narodí se dítě, u kterého se do dvou až tří měsíců rozvinou příznaky atopického ekzému, do pěti let se projeví průduškové astma a za dalších několik málo roků přichází sezónní rýma, jíž se dříve říkalo senná."

Skutečná léčba cílí na imunitu

Dítě se pozvolna alergizuje. Nejprve mu vadí bílkoviny kravského mlék, pak přistupuje alergie na pyly, později na roztoče a přibývají další podněty. Od kýchavé rýmy, kdy nemocným doslova teče z nosu, očí, pálí a svědí je sliznice, se postupně mohou dostat až k příznakům závažného chronického onemocnění - astmatu. Tomu se alergologové snaží předejít včasnou léčbou, která nedovolí, aby se organismus natolik alergizoval, čili aby se nemoc zhoršila.

Podle docenta Víta Petrů z pražské Nemocnice Na Homolce existují dvě cesty, jak k léčbě alergií přistupovat. Jednou je během alergické sezóny pouhé tlumení příznaků pomocí různých úlevových léků - antihistaminik a využívání takzvaných režimových opatření. Při nich se nemocný snaží co nejvíce vyhýbat alergenům a pokud lze, odjíždí na ozdravné pobyty u moře. Druhou cestou, která je zároveň jedinou skutečnou léčbou, zastavující postupnou alergizaci organismu, je takzvaná alergenová imunoterapie. Lidově se jí říká očkování nebo také vakcíny proti alergiím. Dříve se používaly pouze injekční formy, dnes už jsou k dispozici pro pacienty mnohem příjemnější vakcíny v podobě kapiček pod jazyk a nejnověji i tabletkové. Ty poslední jsou ale určené pouze pro alergiky na pyly trav.

Vakcíny jako učitelky

Vakcíny, které je možné podávat dětem od tří let, jsou jakýmisi učitelkami či trenérkami imunitních reakcí. Jejich prostřednictvím se do těla dodává v pozvolna stoupajících dávkách alergen, který způsobuje potíže. Organismus tak vůči němu postupně získává odolnost, zvyká si na něj. Když se pak alergik během sezóny s alergenem opravdu setká, je už na něj připraven. Díky tomu se alergická reakce buď nerozjede, nebo jen v mírné podobě.

Tato terapie vyžaduje trpělivost nejen kvůli pravidelnému podávání vakcín, ale také kvůli své celkové délce. Aby měla maximální výsledky, je třeba vakcíny užívat po dobu tří až pěti let.