Endometrióza patří mezi nejčastější gynekologická onemocnění. Jde o výskyt zánětu děložní sliznice (endometrium) kdekoliv mimo dutinu dělohy.
Může se usazovat na jakémkoli orgánu v těle ženy s výjimkou sleziny. Nejčastěji postihuje pobřišnici v dolní části břišní dutiny, vaječníky, vejcovody, střeva a močový měchýř. Může se vyskytnout i na děložním čípku a v pochvě. Méně často se může vyskytovat v horní části břišní dutiny a na bránici, ve velmi řídkých případech i mimo dutinu břišní, v plicích a v mozku. Zvláštní formou endometriózy je umístění endometriálních žlázek ve svalové stěně dělohy, toto onemocnění se nazývá adenomyóza dělohy.
Existuje několik teorií vzniku onemocnění. Jedna teorie tvrdí, že při menstruaci dochází i k tzv. retrográdnímu krvácení přes vejcovody do dutiny břišní. Sliznice dělohy, která se při menstruaci odlupuje, se tak dostává do břicha, kde se uchytí a přežívá. Vzdálená lokalizace je výsledkem tzv. nezhoubných metastází, buňky endometria se krví šíří po těle a někde se uchytí a přežijí.
Druhá teorie předpokládá vznik endometria mimo dutinu dělohy z nediferencovaných buněk, které jsou schopné se při stimulaci ženskými hormony estrogeny přeměnit na buňky endometria kdekoliv v těle.Třetí teorie je sjednocením obou - buňky sliznice dělohy se dostanou do dutiny břišní a zde stimulují nediferencované buňky k přeměně na buňky sliznice. Všechny teorie však připisují důležitou úlohu estrogenům, protože onemocnění se nevyskytuje u děvčat před první menstruací a u žen po menopauze. Dokonce byla popsána ložiska u mužů, kteří byli léčeni estrogeny kvůli rakovině prostaty. Dnes se už tato léčba nepoužívá.
Výskyt popisují jednotlivé studie rozdílně, údaje se hodně odlišují, hlavně pro nejednotnost definice a popisu nálezů. Data kolísají od 2 do 20 %, nejčastěji se udává, že endometrióza postihuje cca 10 % žen v plodném období. Devadesát procent případů endometriózy se vyskytuje ve věku mezi 20 a 50 roky. U neplodných žen se vyskytuje cca ve 25 % případů.
Příznaky závisí na lokalizaci nálezu. V pobřišnici mohou vyvolat reakci okolí s rozvojem srůstů a jizev, což se projeví bolestmi, které se mohou při menstruaci zhoršovat, protože sliznice prodělává stejné cyklické změny jako v dutině dělohy. Bolesti mají různý charakter a lokalizaci, závisí na tom, co je způsobuje, zda samotné onemocnění, nebo srůsty. Pochopitelně ne každá bolest v podbřišku automaticky znamená endometriózu. Při lokalizaci v pochvě a na čípku může mít žena bolesti při styku, ty se ale vyskytují i při adenomyóze. Při lokalizaci v močovém měchýři bývá v moči krev (hlavně v době menstruace) a mohou se přidružit stejné příznaky jako při zánětu močových cest.
Poměrně známá je spojitost mezi endometriózou a neplodností. Pokud došlo ke vzniku srůstů a jsou postižené vaječníky a vejcovody, je příčina zřejmá. Ale často se na endometriózu přijde při laparoskopickém vyšetření neplodné ženy a lékař konstatuje, že svojí lokalizací endometrióza nijak neovlivňuje plodnost. Spíše se přepokládá účast imunitního systému nebo hormonů na vznik neplodnosti. Ženy s endometriózou mají nižší úspěšnost při asistované reprodukci.
Základem léčby je chirurgické odstranění ložisek. Podle rozsahu se operuje laparoskopicky nebo laparotomicky. Endometrióza na vaječníku tvoří tzv. čokoládové cysty - po dobu menstruace se hromadí menstruační krev uvnitř vaječníku a tvoří hnědý hustý tekutý obsah připomínající čokoládu. Cysty je potřebné odstranit i s výstelkou. Malá ložiska na pobřišnici stačí zničit pomocí elektrické koagulace.
Mimo chirurgickou léčbu existuje i léčba konzervativní, pomocí léků. Princip spočívá ve vyvolání ústupu ložisek endometriózy pomocí potlačení účinku estrogenů.
Nejjednodušší, ale i méně účinnou léčbou, je hormonální antikoncepce, která obsahuje gestageny, které způsobují atrofii sliznice. Nevýhodou je, že při sedmidenní pauze, ve které žena antikoncepci neužívá, se onemocnění vrátí a také se tím neřeší neplodnost. Byly vyvinuty i jiné preparáty, které způsobují silnější atrofii ložisek, mají však i některé nežádoucí účinky. Jejich účinek je dlouhodobější než je účinek antikoncepce a po jejich vysazení je možné plánovat otěhotnění. Nejmodernější léčbou je podávání léků, které vyvolají přechodně umělou menopauzu, čímž dojde k úplné atrofii ložisek a jejich vymizení. Na tuto léčbu může navázat rovnou i umělé oplodnění, při kterém se používají stejné léky na řízení menstruačního cyklu. V těhotenství vlivem vysokých hladin progesteronu ložiska mizí a někdy i natrvalo.
Získejte předplatné i dárek z MÁMA a já! Objednejte si v období od 28. ledna do 27.února 2008 na jeden rok předplatné časopisu MÁMA a já a získejte automaticky dáreček - plastový bryndák od Canpol babies. Časopis si můžete předplatit i prostřednictvím internetu zde.
(C) 1999-2018 Rodina Online, všechna práva vyhrazena.
Publikační systém WebToDate.