Spolu s přijímačkami na osmileté gymnázium přichází otázka, jestli se naše dítě umí učit.
Zvládne každodenní přípravu? Dokáže se dobře na učivo soustředit? Každý by si na učení měl najít nejen nejpříhodnější místo, ale také způsob. Někomu vyhovuje psát a psát. Jiní zase vykřikují nahlas jednotlivé pojmy a občas se najde i jiná výjimka, jak se dozvíte v našich tipech na několik způsobů učení.
Rozsviť si světlo, vždyť na to nevidíš! Neválej se při tom učení, posaď se pořádně. Proč u toho musíš pořád žvýkat?
To jsou věty, které dětem při učení říká mnoho rodičů, ale občas je řeknou žákům i učitelé. O tom, jak a kde je správné se učit, máme každý nějakou představu. Ta ovšem nemusí platit pro všechny.
Z výzkumů vyplývá, že prostředí, kde se učíme, hraje poměrně velkou roli ve výsledcích, kterých dosahujeme. Zejména tam, kde se žáci učí stále ve stejné učebně nebo kde mají všechny třídy podobný uniformní ráz, se stává, že neměnné prostředí někomu vyhovuje více, někomu méně a někomu vůbec. O tom, jaké místo je vhodné pro učení, panuje mnoho mýtů. Jedním z nich je doporučení, že při učení má mít studující co nejjasnější světlo. Ve skutečnosti mnohým žákům jasné světlo vadí a lépe se učí, když je v místnosti tlumené osvětlení. Požadovaná intenzita osvětlení představuje jeden z faktorů, který odlišuje různé učební styly z hlediska prostředí.
Dalším je zvuková kulisa. Ačkoliv mnohé děti při učení potřebují tolik doporučované ticho, jiné se učí daleko lépe se zvukovým doprovodem, například při poslechu hudby. Tu doporučují i některé výukové metody. Jednou z nich je sugestopedie, která používá hudbu hlavně při výuce jazyků. Doporučuje jako doprovod zvláště hudbu klasicistní či barokní mistry.
Mezi další faktory působící v okolí žáka patří teplota nebo uspořádání a vybavení místnosti. Někdo se lépe učí v chladu a vadí mu přetopená místnost, jiný se před učením potřebuje zabalit do teplé deky. Podle výzkumu Laznibatové mají nadaní chlapci předpubertálního věku méně podkožního tuku než kontrolní skupina. Zrovna ti tedy po vás deku navíc nebo tolerování nošení teplého oblečení ve třídě mohou požadovat. Učení také nemusí probíhat vždy za psacím stolem nebo v lavici, ve formálním prostředí pro práci. Mnoho dětí se lépe učí, když se povalují na gauči, nebo dokonce leží na břiše na zemi.
Často se mylně říká, že by děti při učení neměly ani jíst ani pít. Podle Rity a Kena Dunnových patří k jednomu z rozlišujících kritérií učebního stylu potřeba příjmu potravy během učení. Dále v této kategorii najdeme rozlišení denní doby, kdy se jednotlivec učí nejefektivněji: večer nebo ráno, dopoledne či odpoledne. Občas slyšíme doporučení, že obtížné předměty by se měly vyučovat ráno, kdy jsou žáci „nejčerstvější“. Ve skutečnosti děti při prvních hodinách příliš dobré výkony nepodávají. Podle výzkumů, které nezahrnují individuální zvláštnosti, mají žáci na základních školách nejvíce energie mezi desátou a čtrnáctou hodinou. Jenom osmadvacet procent žáků patří ke „slavíkům“ čili dětem, které jsou nejaktivnější brzy ráno. Školy waldorfské pak například plánují výuku různých vědních oborů i s ohledem na roční cyklus. Další faktor, který sem patří, je často zmiňovaná potřeba pohybu při učení. Podle výzkumů až padesát procent žáků preferuje při učení pohyb. Pouze čtvrtina dětí při učení ráda spíše pasivně sedí.
Psaní je jeden z nejtradičnějších způsobů, který pomáhá žákům zapamatovat si látku do školy. První krok začíná už psaním poznámek ve škole, pokud ale tento stupeň vaše děti vynechají, možná jim pomůže vzít si učebnice nebo jiné materiály k předmětu a vypsat si z nich svoje vlastní poznámky. Také si mohou půjčit sešity a papíry od spolužáka a udělat si z jeho záznamů svůj výtažek. Jakub ze základní školy v Praze používá takzvaný systém minimalizace, kdy si píše čím dál tím stručnější poznámky, ale u každého hesla se mu už vybaví veškeré souvislosti.
Mnoha žákům pomáhá, když si všechno opakují pořád dokola a nahlas. Mají tak vlastně pocit, že danou látku slyší i z venku, a posléze si ji lépe vybaví při zkoušce nebo při testu.
Další tipy a triky pro efektivní učení Vysvětlete dětem, jaký je rozdíl čerpat informace z internetu a z knih či odborných časopisů. Naučte je, že čím více zdrojů použijí, tím bude jejich práce přesnější a kvalitnější. Vyzkoušejte s dětmi metodu INSERT, kdy se u každé věty v textu napíše znaménko podle toho, zda je informace v ní obsažená pro dítě překvapivá, nová, zajímavá, či v rozporu s tím, co již ví. Díky ní budou nad každým textem děti více přemýšlet. Obáváte se, že mají vaše děti problémy s pamětí? Naučte je metodu cestovního plánu – stačí si vybavit například cestu do školy a na známá místa dosadit pomocí fantazie dané pojmy. Například při probírání panovníku Velkomoravské říše bude Mojmír sedět u vchodu do školy, Rostislav na lavičce v parku, Svatopluk u altánu.
Poslední fotky z emailového průvodce rodičovstvím.
Emailový průvodce rodičovstvím je zdarma pro všechny rodiče od početí do 6 let věku.
Těhotenství |
Dítě |
(C) 1999-2018 Rodina Online, všechna práva vyhrazena.
Publikační systém WebToDate.