Na víceleté gymnázium se vždy hlásí dítě prostřednictvím svých rodičů. A jaké jsou tyto děti a jací jsou jejich rodiče?
Na gymnázia směřují své ratolesti především milující rodiče, kteří chtějí pro své dítě jen to nejlepší. Na víceletá gymnázia míří především děti chytré. A jak vypadá spojení těchto dvou světů? O přihlášce pro své dítě na víceleté gymnázium, nejčastěji osmileté, uvažují především milující rodiče „chytrých“ dětí. Jsou všechny tyto děti stejné a jsou stejní jejich rodiče? Kdo tvoří skupinu těch, kdo se hlásí na tento typ škol?
V prvním případě lze chápat termín „chytré dítě“ z hlediska školního prospěchu. Jde o zvídavé děti vzdělaných rodičů, děti, které mají doma studijní zázemí a rodiče jim věnují čas a síly i při přípravě do školy. Rodiče se o školu zajímají, se školou spolupracují a školu takzvaně „řeší“. Své dítě podporují, vědí, co se ve škole učí a jakým způsobem, a tyto skutečnosti i hodnotí. Školní úspěšnost dítěte je pro ně důležitá a v tomto směru působí i na své děti, většinou pozitivním způsobem. Vedou je k optimálním školním výkonům, někdy nadprůměrným v některých předmětech, někdy k výborným nebo chvalitebným ve všech předmětech, budeme-li se držet klasických školních klasifikačních stupnic. Po dětech i po škole tito rodičové požadují, aby toho dítě dost umělo a škola ho motivovala k vstřebávání poznatků a vedla k učení. Tímto typem potenciálních gymnaziálních studentů bývají často děti hodné, které mají na vysvědčení jedničky a učení jim jde. Prostě někam směřují a gymnázium je podle jejich rodičů prostředí, které je pro ně vhodné a bude je rozvíjet. A děti s tím souhlasí a jsou na tuto změnu připraveny.
Další skupinou jsou opět rodiče „chytrých“ dětí, a to rodiče velmi ambiciózní, někdy až nadmíru. Nebývá pravidlem, že tato skupina rodičů je homogenní. Často jsou to až přehnaně ambiciózní rodiče, kteří systematicky působí na své dítě, podporují ho ne tolik tím, že by se s ním do školy připravovali a provázeli ho učivem a poznáváním, ale spíše tak, že své dítě utvrzují v jeho výjimečnosti. Tito rodiče u svých dětí podporují kladné sebehodnocení, posilují jejich sebevědomí. Bývají to často rodiče bohatí – ať už duchem nebo hmotnými statky. A je součástí jejich rodinné prestiže, aby dítě šlo na gymnázium, protože na to prostě má. A děti těchto rodičů? Bývají chytré, ambiciózní, sebevědomé, někdy trochu zlobí. Na gymnázium půjdou, protože si nedovedou představit, co by na „normální základce“ dál dělaly. Trochu jinou skupinou ambiciózních rodičů jsou ti, kteří mají doma chytré dítě, jež na gymnázium půjde proto, že všechny chytré děti z normálních základních škol odcházejí na gymnázia, tak proč by tam zůstávalo zrovna to jejich.
Další skupinou jsou rodiče, kteří milují své děti, a je úplně jedno, jak moc jsou vzdělaní a bohatí a co všechno doma s dítětem do školy dělají, jestli ho někdy vyzkoušejí, jestli mu podepisují úkoly, jestli se zeptají „Tak co bylo ve škole?“. Bývají standardně obeznámeni o školních výsledcích svých dětí, chodí na třídní schůzky a paní učitelka jim říká, že Tomášek je šikovný, hezky pracuje, že mu to ve škole jde. A oni si pomyslí, že by to mohl zkusit na gymnázium. A Tomášek má opravdu shůry dáno a opravdu mu ve škole všechno jde tak trochu samo, a tak zkusí přijímačky na víceleté gymnázium a většinou je zvládne. Pak už je na něm, jestli tam bude chtít jít, nebo jestli bude chtít zůstat na „základce“ třeba proto, že tam má kamarády a zůstat tam chce. Nebo odejde na gymnázium, protože si tam taky najde kamarády a protože to tam chce zkusit, a asi mu to i tam půjde docela hladce.
Potom existuje ještě skupina rodičů ne úplně zainteresovaných na školních záležitostech svých dětí. Od školních záležitostí je přece škola, tak ať je řeší. Jsou to ti, kteří podepisují úkoly, jsou rádi, že to jejich dětem ve škole jde, že s nimi není žádný problém. Také chodí na třídní schůzky a tam jim paní učitelka řekne, jestli by to Helenka nechtěla zkusit na gymnázium. I když to je někdy teoretická situace: v současné době „boje“ o naplněnost tříd (zvláště na některých „provinčních“ školách občas za každou cenu) bývá odchod na gymnázium nelibě přijímán. Někdy se tyto odchody dějí skoro tajně, rodiče i žáci spiklenecky podávají přihlášku a málem se základní škole omlouvají, že chtějí pro své dítě to nejlepší… A Helenka to zkusí a přijímačky udělá. I tato skupina žáků míří na gymnázia s tichou podporou svých rodičů.
Možná že znáte ještě mnohé další typy rodičů, další typy dětí. Jde zobecnit, kdo se hlásí na víceletá gymnázia. Mnoho chytrých dětí, mnoho normálních dětí. A kdo se na tato gymnázia dostane? Mnoho dětí. Většinou mnoho dětí milujících rodičů. – A co ty ostatní děti milujících i jiných rodičů? Zůstanou na základních školách.
Na závěr mě napadá, že rodiče posuzují „kvality“ školy, chtějí vždy pro své děti to nejlepší a neřeší přece „kvalitu“ svých dětí. A proč je chtějí dávat na gymnázia? Protože na gymnáziích probíhá kvalitní výuka, učí tam kvalitní učitelé, je to přece výběrová škola, ale zase mě napadá, proč? Protože na gymnáziu přece nemůže učit nikdo jiný než dobrý a pečlivě vybraný učitel, takže vlastně ten nejlepší. A proto chtějí i ty nejlepší děti na gymnázia, chtějí, aby si je ti nejlepší učitelé vybrali a aby je učili.
A jak to potom vypadá na základních školách? Tam přece učí ti, na něž nezbudou místa na gymnáziích (výběrových školách), a učí tam děti, které tam zbudou, když všichni ostatní budou vybráni na gymnázia (výběrové školy). To mě trochu děsí, protože tak nějak vypadá povědomí veřejnosti o systému vzdělávacích institucí. Ale je tomu opravdu tak? To už by bylo téma na jiné zamyšlení…
Třeba proč milující rodiče chytrých dětí, a znám jich ve svém okolí mnoho, nedávají své děti na víceletá gymnázia. Moje chytré dítě na gymnázium nechtělo, nešlo a nechtěla jsem to ani já, přestože přijímačky zvládlo. A troufám si tvrdit, že jako milující rodič chci pro své dítě to nejlepší.
O důvodech si můžeme promluvit zase příště.
Autorka učila 13 let na ZŠ, věnovala se problematice výchovného poradenství a profesní orientace žáků, nyní působí na střední odborné škole.
Poslední fotky z emailového průvodce rodičovstvím.
Emailový průvodce rodičovstvím je zdarma pro všechny rodiče od početí do 6 let věku.
Těhotenství |
Dítě |
(C) 1999-2018 Rodina Online, všechna práva vyhrazena.
Publikační systém WebToDate.