Re: Soužití s prarodiči
My s prarodiči nebydlíme a jsem za to ráda. Nechtěla bych bydlet ani s jedněma. Člověk si vyslechne lecos, i když jsou to všechno vesměs fajn lidi, občas je chytá rapl a pak říkají věci, že člověk kouká.
Asi je potřeba se naučit odkývat to (to je asertivita), omluvit se, že se to nezvládlo a slíbit, že hned ráno si to všichni vynahradí. Problém je, že to se dá, když jsi v pohodě a ne, když jsi unavená večer a těšíš se na klid. Ale možná to půjde vykomunikovat, až se všichni uklidníte.
Přála bych vám to.
Odpovědět