Re: Soužití s prarodiči

no, kdybychom bydleli s našima, tak je to podobný. Můj táta se rozčiluje, že jezdíme s dětmi od nich i k nim pozdě. V létě kroutil hlavou nad tím, že dcera chodila spát v devět, tak pozdě. Jasně jsem mu řekla, že nemáme rádi horko, tak ona po obědě dlouho spí a že si to rádi natáhneme navečer. Taky nechápe naše dovolené, jak můžeme s malým ročním dítětem na dovolenou např. na Slovensko - "dítěti je dobře doma". atd atd. Na druhou stranu si já uvědomuji, že často děti našim nechám k hlídání a ani se nezeptám dlouho dopředu, zda se jim to hodí. Přisypeme se k nim na víkend a máme pokoj uklizený. Okna si v něm nemyju, povlečení neperu. Prostě naši by si mohli taky stěžovat.
Radila bych jednat na rovinu. Když se ti něco nelíbí, říci to jasně, bez emocí, bez rýpání. Ale stát si na svým. Neradím ti nic, co bys asi nedělala a nevěděla. Soužití s rodiči přináší plusy a mínusy.