Re: Soužití s prarodiči

Ahoj, také bydlím s rodiči v RD - stejným zpusobem. Jen nyní je již domek připsán na mě. Rodičům je 73 let, mě 37...
Já osobně bych tvůj "problém" hodila za hlavu, i když to není vždy jednoduché. Opravdu má společné soužití své pro i své proti.
Mně je jedno, jestli bych bydlela sama, nebo takhle společně, ale když už je (a dřív se to i očekávalo) ten dům i můj... navíc rodiče jsou už starší, tak přeci nebudu v budoucnu jezdit třeba denně za nimi, abych pomohla.
Moje mamka - někdy si stěžuje, že děti ani nevidí, někdy si stěžuje, že jich je u ní plno, že by si měli jít taky domů... no.. tak si vyber
Otec - ten má vždy pravdu, ke všemu se musí vyjádřit, i když neví hlavu ani patu...
Tak nám to prolítne jedním uchem tam, druhým ven.. a je to.. Jen si vzájemně doma postěžujem, co nám kdo zase řekl.. někdy se zase trošku zlomyslně zasmějem.. no..
Dřív jsem také byla pro ně pořád jak malé dítě, teď se naše úlohy vyměnily a já bych měla dbát na to, aby děda někde nenechával rozsvíceno, zapnutý sporák, jakto, že děda zase nechal pootevřené vchodové dveře v těch mrazech a já to dopustím ? ... Někdy si mám zase vzít dovolenou, abych mohla odhrabat sníh ze dvorku.. když jim, důchodcům, se na to nechce - mamka nemá sílu, ale když odhrabuje často a ne dlouho, tak jí to i baví, kdežto děda - ten to dělat nebude, není sluha :-(( Takže hrabeme my, když přijdeme večer za tmy z práce... O víkendech je to jasné..
Nemůžeme mít kočku, ani psa - babička z nich má hrůzu...
Teď už mám děti velké, takže spíše moji kluci často pomáhají mým rodičům s PC a foťákem a s jakoukoliv další technikou - téměř denně..
Na druhou stranu - když jsem potřebovala kdykoliv nutně pohlídat, když děti např. onemocněly a já musela ještě aspoň den být v práci apod., tak to bylo fajn, babička zaskočila. Někdy - když má sama méně prádla, přihodí tam i prádlo dětí apod... Někdy přinese buchtu, někdy zase já nějakou specialitku ochutnat.. Babička taky svého času vodila mladšího 1-2x týdně na kroužek - teď už chodí sám.
Vše má prostě svoje. Pokud ty vztahy nejsou hodně vyhrocené s nějakou nepřizpůsobivou osobou v rodině, tak se to dá vydržet
Já osobně se snažím momentálně s rodiči vidět co nejméně, ale pokud je potřeba, co nejvíce komunikovat a domlouvat se dopodrobna na každém nastalém či možném problému.