Re: Miluji své dítě, ale ...

JJ, struktura dne by mohla dost pomoct. Užívá se u autíků, u dětí s poruchama komunikace apod., ale já něco z toho zaváděla do školy pro všechny děti kvůli synovi s poruchou komunikace a kvůli neslyšící holčičce a hojně to využívaly i zdravý děti - i jim to pomáhalo se zorientovat.

Když byl syn školkovej, měli jsme kalendář, kde byl vždy den, noc (obloha s hvězdama), den, noc, den noc... - abychom si mohli ukazovat, že něco bude, až se třikrát vyspí apod.
V pracovní dny tam měl ráno obrázek školky, potom třeba nákup, nebo procházku do sousední vsi na zmrzku atd.
Je dost těžký u takhle malých dětí plánovat na pevno a je blbý do kalendáře něco dát a pak to rušit, z toho je vždycky scéna, ale hrozně pomáhá nastavení nějaký pravidelnosti (např. po školce vždy buď nákup, nebo zmrzka a ráno si u kalendáře ukázat, co to bude tentokrát.

Technicky to lidi řeší většinou magnetkama na lednici nebo sucháčema...

Když už dítě zvládá hodiny, může dost pomoct, když ví, že třeba až bude velká ručička na 12, tak se všichni půjdou obouvat a odcházet do školky. Někdo přidává obrázek hodin se správným nastavením ručiček do toho kalendáře (a konkrétně aspíci milujou tabulky všeho druhu - jízdní řády, televizní programy...).