Re: Až jednou budeme starý

Xantipo,
já bych taky nesnesla, aby mi někdo mluvil do věcí. A nikdo mi do nich taky nemluví, ani když žiju vícegeneračně. Já jako řešení nevidím to, že se všichni donekonečna a čím dál víc budem preventivně od svých blízkých izolovat, aby nám náhodou jednou nekecali do vaření svíčkové, řešení vidím naopak v budování sociálních kompetencí a učení se komunikovat a vyjít spolu, nedělat si zbytečně doma dusno, když líp se žije tam, kde si nebrnkají na nervy. Ale to je samozřejmě utopie, to už dnes ničím cílem není.