Re: Až jednou budeme starý

Na druhé straně, i u dětí to někdy (a ne úplně vzácně) je tak, že to není to zdravé miminko, které za pár let vypipláš a nazdar. Rodiče postižených dětí taky mívají perspektivu třeba takovou, že jejich dítě nikdy samostatné nebude, že bude vyžadovat průběžnou až soustavnou péči. A mraky dospělých mají zdavotní potíže, které jim komplikují až znemožňují jak práci, tak vůbec i samostatný osobní život. Mezi náma je hodně těch "slabších" a "ekonomicky neperspektivních". Naše společnost s tím moc nakládat neumí, no a politici tuto oblast se.ou jak mohou, to je prostě fakt