Re: Zapeklitá situace s prací

Ano simki, to je ono. Taky mě napadaly myšlenky, že budu studovat, či si zopakuju jazyky, ale když to nemáš kde použít, tak k čemu? Ale ty jazyky, to se vždyky může hodit, to je pravda.
Já jsem nikdy nebyla příliš společenská, vždycky spíš samotář, ale lidi mám ráda. Mám s nimi až na skutečné výjimky pozitivní zkušenosti. Chybí takové to jentak poklábosení. Nemusím mít nutně kamarádku, ono kamarádství v pracovním prostředí zase tak moc často nefunguje. Ale aspoň s někým promluvit mi chybí. Také člověk, když je mezi lidmi, tak je víc sociálně zdatný, či jak to říct. Já nemám kde si to "natrénovat", tak jsem v některých situacích a věcech řekněme neobratná, až naivní, často třeba řeknu něco, co se úplně nehodí, nebo to vyzní jinak, než jsem to myslela... Nepoznám, když někdo nemá "čisté úmysly", neumím číst mezi řádky. Zkrátka jsem v určité sociální izolaci, stejně jako některé ženy na md. A také se nijak znalostně nerozvíjím... To se těžko vysvětluje, no.