Přešlo 10 a půl společných let, a naše pěstounská péče skončila. Helča dosáhla plnoletosti.
Co přinesla podzimní návštěva amerických profesorů z Clemsonské univerzity a Institutu pro rodinný a sousedský život v ČR.
Nedávno jsem se zúčastnila odborné konference s názvem Cesta do bezpečí.
Jsem již 18 měsíců matkou. Někdo by mohl říci „jako matkou“, neboť jsem svoji dceru neporodila, ale přivezli jsme si ji s manželem jako tříletou z kojeneckého ústavu. Chci se s Vámi podělit o to, čím jsme prošli, než jsme si Martinku mohli domů přivézt.
Přes náročnost "prověřování" naší svéprávnosti k rodičovství musím jisté paní doktorce, která se pod nás rozhodně nechtěla podepsat, přiznat, že opravila jedno naše přesvědčení. Domnívali jsme se - jako jistě dalších 99,9% žadatelů - že si do žádosti nadiktujeme "parametry" svého dítěte: věk, pohlaví, barvu pleti, barvu očí, výši IQ atd.
Upatlané dlažičky v koupelně, nekonečný rachot a křik z dětského pokoje a kreslená pohádka, jejíž dialogy zvládnete už i pozpátku.
Nebudeme příliš přehánět, pokud řekneme, že rok 2012 byl pro pěstouny i pro samotný institut pěstounské péče doslova přelomovým.
Není žádný hlas krve. Dítě přijímá za matku tu osobu, která se k němu mateřsky chová, a nikoliv jen tu, která je porodila.
Hledat pro opuštěné děti náhradní rodiče dokonce pomocí tisku bylo na samém počátku šedesátých let činem mimořádné statečnosti.
Od první chvíle, kdy jsem uvažovali o adopci, mě provázela myšlenka na to, jak jí/jemu povím – „Jak to všechno bylo?“
Poslední fotky z emailového průvodce rodičovstvím.
Emailový průvodce rodičovstvím je zdarma pro všechny rodiče od početí do 6 let věku.
Těhotenství |
Dítě |
(C) 1999-2018 Rodina Online, všechna práva vyhrazena.
Publikační systém WebToDate.