Re: třetí dítě

My máme dvě holky.První byla plánována a moc chtěná.Taky jsem si první mateřství užila se vším všudy,byla dosti uplakaná,probdělé noci,obávala jsem se každého večera,jak bude probíhat apod.Okolo roku už se vše uklidnilo,malá krásně spinkala a nám se podařilo přestěhovat do většího bytu, s jakým překvapením,když jsem za měsíc zjistila,že opět jsme v očekávání - neplánovaně!Měla jsem dost problémy s antikoncepcí po prvním porodu,neustále jsem krvácela apod.Manžel to vzal lépe než já,já tragicky,nebyla jsem na to vůbec připravená,konečně jsem v noci mohla spát,malá trochu samostatnější a znova???O potratu jsem neuvažovala ani vteřinu.Navíc podotýkám,že obě těhu byla riziková a ležela jsem na udržení od 30 týdne.Babičky nefungují,hlídání není.Takže jsem třetí dítě zavrhovala,že nikdy.I když druha dcera mi ukázala,že jsou i miminka,co spinkají 8 hodin v noci a nepotřebují prso každou půl hodinu.Manžel je už dosti unavený z těch dvou.A na to,že ještě před rokem a půl jsem byla přesvědčená,že třetí nikdy, začínají se ve mě opět pomalu probouzet pocity touhy po miminku,ale nejsem si jistá,zda bych to zvládla,už ty dvě nás stojí hodně úsilí.A navíc, v březnu jsem nastoupila do práce,co vám budu vykládat,okamžetě se nám zlepšila životní úroveň,můžeme s holkama na výlety a na jiné aktivity,které jsme dříve realizovali občas.A co stojí školky,oblečení apod.Po 5 letech jsme mohli konečně i s dětmi poprvé k moři.A proto si říkám, zda za každou cenu uspokojovat své potřeby,myslím na to,co bude, až holky půjdou na střední,práce nejistá,zdraví taky, budou moci jít obě na vysokou nebo jen jedna???Není to o tom,co teď, ale co za dalších pár let...