Re: mám tři děti

Zkušenost jedněch známých: měli byt, děti všechny v jednom pokoji. Pak postavili dům, v němž každé dítě mělo vlastní pokoj. Po několika letech otec rodiny prohlásil, že tuhle chybu by už nikdy neudělal. Dokud děti byly v jednom pokoji, musely spolu vyjít, musely se naučit konflikty vyřešit, hledat cestu k usmíření. V domě pak jenom zcela jednoduše práskly dveřmi a konflitky zůstaly nevyřešené......
Moje kamrádka, dnes dospělá matka 4 dětí, žila se svými rodiči a 3 bratry ve 2+1. Všechny děti samozřejmě v jednom pokoji. Dodnes to hodnotí kladně. Museli se prostě naučit společně vyjít, vzájemné ohleduplnosti,.... Navíc říkala, že v pozdějším věku byla s klukama opravdu legrace.... Dnes jsou všichni dospělí a mají moc pěkné vztahy.
Je jisté, že záleží na povaze jednotlivce atd., ale ta samozřejmost, s níž většina našich návštěv předpokládá, že každý z našich 3 synů bude mít vlastní pokoj, mi připadá zarážející.......

Na závěr bych ještě ráda uvedla, že při úvahách o počtu dětí nemusí být na škodu uvážit, jak asi bude vypadat v budoucnu důchodový systém. Už teď se zdá, že politici "objevují Ameriku" a přicházejí na to, že nejdéle (asi několi tisíc let) přece jen fungovalo, když se rodiče starali o děti a děti pak o staré rodiče. V moderním pojetí se zatím objevují návrhy (alespoň, pokud je mi známo), že by rodičům na důchod přispívaly ze svých "sociálních odvodů" vlastní děti..... Bezdětní by měli šetřit, neinvestují do potomků, měli by investovat do vlastního zabezpečení. Mně to připadá spravedlivé.
Přeji vám všem klidné a pohodové rodinné soužití, ať už je vás kolik je))