Re: Odpověď na titulek :o))

Domácí vzdělávání není problém ani pro děti zdravé ani postižené.Podmínkou je maturita vzdělávajícího.Kolektiv dětem nechybí.Nejsou izolované.Chodí na kroužky,jazyky,hudebka,plavat,cvičit psy.Kluci hráli fotbal,košíkovou.A na střední se zžili bezvadně.Muzikant je na internátě a vychovatelka a učitelé si ho chválí pro samostatnost a odpovědnost.A kamarádů má hodně.Většinou se k nám slízají a tráví u nás víkendy.Jinak zvládat se to dá.Každému vyhovuje jiný režim.My to máme tak,že první stupeń se učí od 10.00 do 13.00 někdy do 14.00.Druhý začínal v 9.00 a končilo se dle potřeby.Vzdělávání jsme rozložili do celého týdne,ale jinak než ve škole.Výtvarku si dělá dcera sama.Vytváří dílka,kdy má chuť,nápady a používá ke svému tvoření všechno možné.Předměty typu prvouka a rodinná výchova jsou z běžného života.Takže na zahradě pěstujeme zeleninu a kytičky.Když jdeme do lesa se psy na procházku sbíráme listy,větvičky a doma je pak popisujeme.Prostě přirozený proces učení ne od 8.00 matematika,v 9.00 čeština,v 10.00 angličtina.U něčeho se zdržíme,něco jde rychle.Často dojdeme k nějakému problému u kterého strávíme třeba celé dopoledne(nedávno dceru uchvátiio zemětřesení).Faktem je,že už učím 10-tým rokem a stále mě to baví.Myslím,že umím lépe hospodařit s časem.K tomu máme ještě chov psů a dcera koně,tak to většinou obhospodařuji já.Myslím,že to naší rodinu obohatilo.Každý má své úkoly,které musí splnit a děti už to dělají automaticky.