Majo, máme to stejně,
vůbec nechápu, jak ta manželka mohla syna k něčemu takovému donutit. Má v každém případě můj hluboký obdiv, ovšem buď je nadaná nějakými vlastnostmi, které já nemám, nebo se se synem dalo lépe vyjít. U nás někdy i hodinu trvá syna k učení donutit, protože pláče, až z něj slzy stříkají (je to schopen vydržet i hodinu), nebo se "zašprajcuje" a odmítne jakoukoli spolupráci. Zkoušíme to po dobrém, po zlém, lstí a já nevím čím ještě, ale výsledek je stejný - po dvouhodinovém úsilí (z čehož vlastní úkol ale trval 10 minut) jsme s manželem úplně vyflusaní a neudržíme pozornost už ani sami. A to podotýkám, náš syn není hyperaktivní, žádný neurologický nález nemá, ale zato poruchy učení má všechny
Odpovědět