Když Francie hledá rovnost, často dosáhne opaku

Když odhlédnu od představ, jaká by škola měla být, tak se vynoří pravda – na úspěchu dětí a jejich uplatnění v životě se škola podílí jen částečně (viz třeba Teorie reprodukce sociálních vrstev), rodiče mají obvykle významnější roli.

S částí dětí rodiče doma pracují a věnují se jim, ať už nějaké úkoly budou nebo ne.
Pak je skupina, s níž rodiče stejně nikdy pracovat nebudou, i kdyby se škola zvencla.
Zbývají ti, kteří s dětmi pracují, protože "musí", děti prostě mají úkoly, tak co-se-dá-dělat.
No a tuhle skupinu dětí by Hollande v případě úspěchu svého návrhu potopil. Bylo by to děsně spravedlivé vůči skupině, s níž rodiče nepracují, protože by zmizela "nespravedlivá" výhoda těch, jimž rodiče pomáhají.

V Francii mimochodem existuje systém elitních a soukromých škol (na ty ostatní mají právo vstupu všichni, vždyť je přece rovnost-svoboda-bratrství), ti rodiče, kteří nemají čas nebo patřičné vědomosti, platí drahé doučování, podporují a dotují děti na možná zbytečných přípravných ročnících. Na tuhle elitu ti ostatní nemají šanci dosáhnout, i kdyby s těmi úkoly Hollande vymyslel bůhvíco.