Re: úkoly bych zrušila
Ne, tak to jsem to špatně vysvětlila. Mě jde jen konkrétně o ty úkoly. Já se se synem jinak totiž učím celkem dost, protože to potřebuje. Ale učím se s ním to co potřebuje a tehdy kdy to potřebuje. Úkoly dostáváme leckdy nesmyslné (chápu, paní učitelka to vymýšlí tak, aby to děti bavilo, ale to moje dítě to moc nebaví a zabírá to čas, který pak bolestně chybí na jiné věci).
Ale když se nad tím zamyslím, tak je fakt, že pokud se po nás chce (mužích i ženách), abychom pracovali na plný úvazek, a přitom měli děti, a existuje instituce, která děti vzdělává, tak by se to ta instituce měla aspoň snažit dělat co nejlíp. Takže když je jasné, že rodiče musí být do 4 až 6 hodin v práci, a dítě tráví čas ve škole (v družině, na kroužcích), tak ať by se to prostě nemělo automaticky brát tak, že (malé) dítě ještě po příchodu domů splní x pracovních úkolů.
Škola by navíc měla integrovat a poskytovat maximálně rovné šance. Tím, že proklamuje, že domácí úkoly jsou nezbytné, vlastně od začátku říká, že rovné šance neuznává - když má dítě tu smůlu, že rodiče nejsou z různých důvodů schopni s ním úkoly dělat, je rovnou odepsané.
No, mluví ze mě zkušenost s pobytem v Nizozemí, tak jsem z toho tady dost rozčarovaná. Díky Bohu za to, že tam po mě nechtěli dělat po večerech se synem d.ú. v holandštině, kterou jsem nevládla. Místo toho jsem s ním mohla zdokonalovat češtinu. A pokud by ve škole nezvládal, mohl chodit do speciální odpolední třídy pro děti s jazykovými problémy...
Odpovědět