Re: polykam slzy..
Tvůj článek mi opět otevřel oči. Jak málo si vážime každodeních starostí. Po přečtení tvých řádků na mě padla neuvěřitelná tíseň a musela jsem zavolat manžeovy,a jen ho slyšet. Je mi moc líto,že ty už tu šanci zavolat mu nemáš. Držím ti palečky´ať se ti dýchá líp. Chápu,že už nikdy nebude nic jako dřív,ale ěř mi,že bude líp. Tobě i Tomáškovy přeji krásný život a ucovej te si hezké vzpomínky na krássného a velkého človíčka ve vašem životě.To krásné co jste spolu zažili vám už nikdo nevezme.
Odpovědět