Re: Upřímnou soustrast...
Otevřela jsem tento článek přesně 5 dni poté,co jsem s mým tatínkem (63let)prožívala poslední minuty jeho života.Byl dlouhodobě nemocný,měl rakovinu prostaty.Bylo to pro nás těžké,byl odkázán na naši celodenní péči a i přesto,že jsme jeho smrt brali jako vysvobozeni pro něj i pro nás,hrozně to bolí.
Přeji vám i Tomáškovi spoustu síly a i když nejsem věřící mám pocit,že existuje něco tajemného a že vám váš manžel určitým způsobem bude "zezhora" dávat energii a sílu.
Odpovědět