J.K.
Nenacházím ta správná slova.
Ten velmi příjemný a neuvěřitelně slušný kluk, který však měl pochopení i pro takové lumpy, se kterými chodil do třídy...ale legraci nekazil, to ne, nikdy.
Vážil jsem si na něm brilantnosti jeho myšlení a byla s ním radost na něčem pracovat - to zajisté potvrdí i ostatní jeho tehdejší spolužáci - spolehlivý, výkonný, seriozní, měl dost invence nacházet nové věci. Nebyl z těch, co měli ostré lokty nebo dar ovládat lidi, ale uměl si je získat takovým tím příjemným a nenápadným způsobem.
Opravdu jsme na něj na srazu vzpomněli a kdosi řekl něco nejasného o jeho zdravotním stavu a že je to velice vážné.
Upřímně - vycházeli jsme spolu vždy dobře a nemohu než říci, že, ač jste to asi slyšela již mnohokrát, je mi to osobně velice líto.
Arleth Pavel
Odpovědět