Re: Moje raná zkušenost :o))

No, Sylvie, jenže zapomínáš na to, že některé dítě do žádných kroužků chodit nechce, ev. neexistuje v dohledném okolí žádný kroužek, který by se přibližoval jeho zálibě či zájmu. A rvát děti do kroužků, které je nebaví, jen proto, aby nezačaly fetovat mi přijde poněkud kontraproduktivní. Frustrované dítě (i když třeba jen "kroužkem") má k droze blíž, než si možná myslíš. :o)

Upřímně řečeno, nemyslím si, že by sport a podobné aktivity byly samospasitelné. Hodně se to tvrdí: "přitáhněte děti ke sportu a nebudou fetovat" - nevím, ale zažila jsem osobně jednoho vrcholového sportovce, který fetoval jak o život a byl to člověk, který nás reprezentoval na olympiádě. A když už mluvíme o vrcholovém sportu, tak taková anabolika ve srovnání s trávou... jak by řekl Cimrman "no nic moc". Časy Rychlých šípů jsou pryč, to mi nikdo nevymluví. :o)

Myslím, že problém je v tom, že ti, kteří nikdy nezkusili žádnou drogu prostě NEMŮŽOU pochopit, co ta droga dává. Nebudou na ni nikdy mít reálný pohled. Droga je strašák, protože vídáme otřesné dokumenty o lidech závislých na heroinu, o infikovaných injekcích, četli jsme Memento a feťák je pro nás troska bez vůle, intelektu a jakýchkoli sociálních vazeb. Pravda je taková, že i řada lidí závislých na tvrdých drogách normálně chodí do práce (pár jich znám), o lidech užívajících měkké drogy ani nemluvě... na ulici nepoznáte, že někdo kouří trávu nebo polyká extázi. To jsou probůh normální lidi, tak proč z toho dělat kovbojku?