Re: Tolerance k drogám.

Milado,
netvrdím, že do drogové závislosti nemohou spadnout i děti z rodin funkčních, jenže ono je jedna věc, jak taková rodina vystupuje na veřejnosti a jak to u nich vypadá doma. Nefunkčními rodinami jsem nemyslela rodiny alkoholiků, asociálů, s nižší intelektuální úrovní. Víš kolik znám skvělých spořádáných rodin, kde je navenek všechno OK, ale co my víme, jak se ke svým dětem chovají a jaký s nimi mají vztah? Ministryně Součková je určitě taky spořádaná, a přesto má syna narkomana. U dětí stačí málo, my si třeba myslíme, že pro ně děláme maximum, ale ony to cítí jinak.
Rodina mé sestry (matka a otčím) byli taky úplně spořádaní a slušní lidé, nikdo z nich neměl problémy se zákonem, oba chodili do práce a měli slušné sociální zázemí, sestra často jezdila k moři a na různé výlety - v tom to není. Šlo o to, že se jí nikdy nikdo nezabýval tak, jak potřebovala. Matka se jí pořád jen ptala na školu, na to, jak se stará o pejska, ale nikdy se třeba nezajímala o to, jestli chodí s nějakým klukem, co čte, o čem přemýšlí. Tohle jsem měla na mysli. Ty rodiny, o kterých píšu, jsou taky úplně normální, jen jejich vztah k dětem je pokřivený. Ano, výjimky existují, ale věř mi, že je jich hodně málo. Kdyby ses o to zajímala hlouběji, našla bys nějaké dynamické trauma - slovy Freuda - které tu drogovou závislost nakoplo.

K těm stránkám: zkus www.dropin.cz, www.drogy-info.cz, www.drogovaporadna.cz, www.mudecin.cz/k-centrum/
Mimochodem doporučuji tento článek, kde se píše o tom, co tady pořád omílám... třeba to od odborníka líp vyzní. :o)))