Re: Tolerance k drogám.

Monty, možná máš pravdu. Jsem divnej člověk, protože nevím proč lidi vůbec kouří, natož trávu. Nikdy jsem zkrátka neuvažovala jako ty, nikdy neměla tyhle potřeby. Naprosto chápu pocity Milady z tohoto článku a nevěřím, že spadla z višně. I takoví lidi existujou, já mezi nima žiju, a jsem si jistá že je to tak i mezi mladýma. Teď už je jen otázka, kdo je tady teda vlastně ten divnej. Mě tvoje představa světa docela děsí, jsem moc ráda, že žiju úplně jinak. Jedno je ale jistý, a tomu věřím. Že platí pravidlo o příležitosti, co dělá zloděje, že platí pravidlo "jednou je nikdy, dvakrát je zvyk". Já jsem se totiž s tím světem co o něm tak zasvěceně píšeš, míjela. Na drogy jsem se zkrátka nedala "z nedostatku příležitostí". Kdybych dostala "příležitost" si to vyzkoušet, nevím, nevím, kde bych dneska byla. Ale život se mi schumelil jinak. Takže jsem vděčná za to, že jsem toho byla ušetřená, a metody co propaguješ ty jsou mi proti srsti, protože mi kazí iluze, že by toho třeba mohly být ušetřeny i naše děti. Ale protože každý vidí svět podle svých zkušeností, nejsem tak skeptická. Prostě uvidíme.