Re: Moje raná zkušenost :o))

Sylvie, stát přece dává najevo, že normální je nedrogovat. Tím, že určité drogy zákonem ZAKAZUJE a postihuje jejich distributory a výrobce. Na druhé straně dává najevo, že normální je chlastat, protože to přece dělají i páni poslanci. :o)

Nevím, jestli nějaké dítě přijde do styku s drogou v mateřské škole, to je podle mého názoru krajně nepravděpodobné. Na základce už ano - viz případ mojí sestry - a šestiletému dítěti se snad už ledacos vysvětlit dá. No, ono to kritické období je asi ještě dál, někdy po desátém roce. Když nám bylo deset, tak jsme přece nebyli nějací tupci bez mozků, ne?
Víš, ty se třeba bojíš toho, aby tvoje děti nezačaly brát drogy, já zase toho, že mi je srazí autem nějaký nezodpovědný blbec, co jezdí po městě stovkou. Taky nevím, jak tomu zabránit, ale nemůžu kvůli tomu psát petice, aby stát zakázal jezdit autem do centra měst. Nemůžeš nic chtít od státu, to nejdůležitější musíš pro své děti udělat TY. Už jsem to tady psala několikrát - víc než 90% narkomanů, které znám, pochází z rozvrácených rodin, z rodin nefunkčních, z rodin, kde děti neúměrně přetěžují a kladou na ně nesmyslné nároky. Opravdu výjimečně se stane, že do drog spadne dítě ze zdravého prostředí, které má milující a chápající rodiče, kteří po sobě doma neřvou, dětem nenadávají do kreténů a nevyčítají jim, že si kvůli nim zkazil život... Ono to tak OPRAVDU JE, a jestli mi to nevěříte, zkuste se na to zeptat nějakého renomovaného odborníka, třeba Ivana Doudy z Drop-inu. Drogy jsou pro nevyrovnaného a nešťastného člověka útočiště, pro zdravě sebevědomého a spokojeného MAXIMÁLNĚ ten experiment...