5.10.2006 23:06:05 Hane + 10m
Re: No to snad ne...
Trouble, plne chapu tvou reakci. Clanek se mi zpocatku libil, dokonce jsem ho chtela preposlat kamaradce, ktera mi dnes volala o radu, protoze se (poprve) rozzlobila na sve miminko a moc ji to trapilo. Ale jak jsem cetla dal a dal, prestavala jsem verit clanku i tomu, ze by me kamaradce pomohl, spis by se zhroutila, ze neni dokonala mama. Jak pise autorka, dite nas zmeni. Ale neni to take ze dne na den. Kdyz je clovek netrpelivy nebo vybusny, znamena to snad, ze nesmi mit deti nebo ze se druhy den po porodu probudi jako klidna milujici matka (otec) a nikdy ji (mu) neutecou nervy? Ja se hlavne snazim, aby se moje ditko co nejvice smalo a aby me znalo takovou, jaka doopravdy jsem. Ano, nekdy se rozcilim, houknu na nej, nekdy je to obracene. Ale porad se mame radi a davame si to najevo a moc nam to spolu klape.
Obdivuju tebe i ostatni osamele matky za vychovu, kdy nemate k sobe partnera. i kdyz mam docela pohodove dite, moc se tesim, az prijde domu manzel a na chvili me vystrida.
Odpovědět