Re: O mužích a žvatlání, pro Trouble a jiné...

Souhlas Jájo. Ale pravda je, že tady člověk nemůže ani hledat jiné články. Už to tu někde padlo, že to je spíš taková "náladovka", ne seriózní článek. Myslím, že ti, kteří mají děti, určitě chápou víc, co tím chtěla autorka říct, než třeba já, která děti nemám.
Stejně si ale myslím, že zase ti, kteří děti mají, často ztrácejí schopnost podívat se na sebe a své projevy očima jiných (ne ale nutně jen těch, kteří děti nemají). Jinými slovy, že třeba některým lidem jejich projev připadá strašně poznamenaný tím, jak moc času tráví s malými dětmi, kteří ani při nejlepší inteligenci nikdy nemohou být rovnými intelektuálními partnery (například mě dovede nadzvednout ze židle, když slyším matky mluvit o dítěti, které bylo nemocné, v množném čísle - MY jsme byli nemocní) - tak špatný ale ten článek zase není :-), jen pro úplnost.
Mám kolem sebe momentálně hodně kamarádek, které mají děti. Ne všechny mateřskou prožívají tak ideálně, ne všechny zase hystericky šílí 99% času, některé pravda trochu "zblbly", jak tu padlo výše... Zdá se mi ale, že ty, co "zblbly" samy chtěly, aby se dítě stalo středobodem jejich světa - mnohým se díky tomu i pohoršily vztahy s partnerem. Nejvíc si cením těch, které i přes péči o dítě dokážou stát nohama na zemi a nemají potřebu mluvit s okolím prostřednictvím podobných klišé jako autorka článku. Se kterými se dá bavit i o něčem jiném věcech, které souvisí s dětmi... Které neztratily samy sebe. Které stále jsou především ženami a partnerkami, a pak teprve matkami.