Re: Stáří 18m, jinak stejné

To mi zní ooopravdu rozumně! Ani bych se nebála toho posmívání - myslím, že si dítě tak spíš uvědomí, že se chová směšně (i když teda na to je Vojta ještě malý, tedy je mu jedno, jak se na jeho vzteky tváříme).

V nějaké chytré knížce jsem zas četla radu, že je sice důležité, aby dítě chápalo nebo cítilo, že rozumíme tomu, proč se vzteká, že ho chápeme, ale na druhou stranu - a to je myslím velmi důležité - že by mělo vztek projevovat nějakou společensky vhodnou formou, třeba slovně ("Mami, zlobím se na tebe, protože...), že na jeho výbuchy vzteku se nejsme povinni dívat.

Ale to je z mé strany pouhá teorie, v realitě jsme zatím párkrát Vojtu postavili do kouta, ať se tam vyvzteká, párkrát jsem ho v největším amoku (když už mi ruply nervy) šoupla do postýlky a přišla pro něj až přestal křičet, párkrát jsem mu i pár lupla. Snažím se teda nechat vytočit co nejméně, mám pocit, že to je to hlavní, co můžu v dané situaci udělat. Skutečně rozvztekané dítě nevidí neslyší, takže nelze vychovávat.