Re: Vztekání

S tím důvodem to je tak, že syn se v podstatě vztekal tehdy, když něco nebylo jak to on chtěl. V podstatě hlouposti, občas jsem ani nepochopila, proč. Takže důvod byl třeba že jsem na záchodě spláchla (když to chtěl patrně udělat on),nebo naopak nespláchla a čekala, až to udělá, když jsem za ním šla moc pomalu a nebo ho naopak předešla a to on nechtěl, nebo jsem neviděla něco, co se mihlo a on mi to ukazoval, atd. Spousta věcí se nedala ovlivnit, takže to byly dost nervy, s čím zase přijde. On nic neřekl,(nejdřív to ani neuměl) jen poodešel, grimasa a začal se najednou hroutit na zem se strašným řvaním, vrhal se na mě nebo na věci a trhal je nebo do něčeho bušil, a já se musela dohadovat, co se mu vlastně nelíbí...Někde jsem četla o knize Dítě Tyran, tak jsme se smáli, že to byl ten náš...Už je ale v pohodě...ale sklon vztekat se má pořád, jen se většinou líp ovládá.