Ještě jednou k těm vzteklounkům...

Je vidět, že problémy s dětmi nemáme doma jen my, což mě docela těší.Upřímně říct, o své výchově moc nepochybuji, už jsem "vypiplala" 3 děti (jako 18. ti letá v zahraničí)a na své děti žádné přehnané nároky nekladu.Jen jsou prostě jiní než jsem já a můj manžel.Dnes jsou děti celkově dost živější, a na každé opravdu zabírá něco jiného.Líbila se mi metoda zavřít dítě do svého pokoje.Já tu možnost mám, obě děti mají svůj pokoj, ale efekt to nemělo žádný.Prakticky to dopadalo skutečně tak, že v pokoji (vetšinou dcera,když byla malá) kopala do dveří.Metoda objímání nezabrala vůbec.Domlouvání a vysvětlování (někdy si přijdu jako totální blbec obzvlášť, když po mém domlouvání, pak pronesou nějakou nesouvisející poznámku!) zabírá sem tam. Nemohu říct, že by se děti válely ve společnosti na zemi to rozhodně ne (to praktikují jen doma), ale alespoň diskutují.Moje deprese docela ustoupila, zapojila jsem zase o něco víc tatínka a budu čekat, až to přejde, přinejmenším, až dcera půjde alespoň do MŠ.
PS:Teta s dětmi problémy také nemá a skutečně něco jiného je jedno dítě a děti dvě.Dokud jsem měla jen jedno dítě, byla to procházka růžovou zahradou!!Kromě toho ještě pracuji při mateřské, takže toho je někdy opravdu dost....
Petra