vim, o cem pises :)

ahoj, precetla jsem si tvuj clanek a muj pocit je - vim presne, o cem pises. Ja jsem pracovala jako au-pair celkem 5x, v ruznych rodinach, v ruznych zemich...vim, jake to je, kdyz vam rodice hodi na krk nejen deti, ale i celou domacnost a vubec nedodrzuji to, co je ve smlouve. Bylo tady receno, ze spousta au-pair jsou nezodpovedne, nevyzrale holky, ktere tuto zkusenost berou jako dovolenou. mnohe jiste ano, ja osobne bych nechtela, aby se mi o dite starala 17leta holka (v tomhle veku jsem delala aupair poprve). ale je take spousta rodin, ktere se nestydi aupair sproste vyuzivat...a verte mi, ze neni tak uplne jednoduche se ozvat - jste poprve nekde sama v cizine, neovladate tak dobre jazyk a agentura vam treba rekne, ze pro vas jinou rodinu nema, takze bud to, nebo muzete jet domu....
Vim, jake to je, kdyz maji dvou nebo trilete deti hystericke zachvaty - na ulici, v obchode, doma - nekolikrat denne. Ale deti jsou deti, pro aupair je (podle meho nazoru) nejdulezitejsi, jaci jsou rodice. V jedne rodine jsem si 1 (slovy JEDNOU ;)) postezovala, ze se ke mne synek choval sproste a neposlouchal, a ti ho srovnali tak, ze uz jsem si nikdy na nej stezovat nemusela (a pozor - tim rozhodne nemyslim, ze by ho fyzicky potrestali!!!!!, proste durazna domluva, zakaz pocitace), proste uzasni lide, ktere kazdy den zajimalo, co a jak...a naopak rodice, kteri nechteli slyset vubec nic a podle kterych bylo vsecko moje vina - a deticky vedely,ze muzou vsechno, jelikoz ja na ne nesmim ani zvysit hlas a kdyz si na ne budu stezovat, rodice to zajimat nebude...
takze si myslim, ze pro aupair je dulezitejsi, jaci jsou rodice, nez jake jsou deti.
No ale chtela jsem teda rict, ze jsem s velkym porozumenim prectela tvuj prispevek....a s porozumenim i reakce jinych, kteri tuto zkusenost nemaji.