Zkušenosti k nezaplacení
Taky bych ráda přidala zkušenost, která skutečně byla k nezaplacení. Byla jsem před 10ti lety v Londýně v původem irské rodině. Na starost jsem měla 4 děti - 1, 4, 10 a 13 let. Rodina byla finančně dobře zajištěna, otec byl stavební inženýr ve své firmě, matka kardioložka.
Proto mě dost zaskočilo fungování (nebo spíše nefungování) této rodiny. Ani jeden z rodičů o děti příliš zájem nejevili (více brali ty velké), au-pair k malému přišla, když mu bylo 14 dní. Táta se občas o děti staral (uměl to dobře), ale matka opravdu minimálně - koupání dětí jsem musela obstarávat ve svém volnu, rodiče to i přes dohodu nedělali. Všechny děti byly citově vyprahlé, rodiče brali jen jako zdroj financí. Kromě nejstarší dcery, která neuznávala nikoho, byly všechny další děti za vlídné slovo a trochu pozornosti udělat téměř cokoli. Např. desetiletý kluk mi dal nádobí do myčky, abych měla čas hrát s ním golf.... Pochvala od rodičů v podstatě neexistovala, to jim musel člověk říct, že mají pochválit a za co (např. 4 letá holčina se naučila uklidit si hračky do krabice, než přijdou rodiče domu, nebo namalovala obrázek...)
Také mě dost zarazila pravidla, která jsem měla dodržovat - třeba že s dětmi mám chodit na vycházky maximálně 2x týdně, vždyť mají zahradu. Taky byly zakázané návštěvy kamarádek 4leté holčiny nebo starších dětí. Skončilo to diskuzí s rodiči, nakonec jsem si prosadila svou, že pro děcko je nejlepší, když je ve společnosti vrstevníků a do programu mi nemluvili.
Dokonce se stalo, že mi jeden večer rodiče oznámili, že na týden oba odlétají a nenechali tam jídlo ani peníze na nákup, nic... jen pozvánku na očkování pro děti bez informací, kde vlastně sídlí jejich doktor (doufala jsem, že to ví ta 4letá).
Jediné, co mě tam udrželo, byl přesný termín odjezdu a ty tři mladší děti. Na 13leté se projevila jak začínající puberta, tak neschopnost přijmout autoritu (byla jsem totiž 36 au-pair, která jí prošla životem), proto jsme vycházely obtížně.
Co se týče fyzických trestů, tak jsem jednou ujela, když mi dělaly starší děti naschvál a budily v noci ročního kluka a pokřikovaly na mě sprosťárny, tak dostal každý jednu facku. Dost jsem toho pak litovala, nejstarší se mnou pak odmítala komunikovat, klučina se přišel ráno omluvit...
Vím, že toto nebyla typická rodina, u mých kamarádek to fungovalo jinak, ale jsou i takové, jako ta "moje".
Jen na okraj, k mým povinnostem samozřejmě patřil také úklid, praní, žehlení, vaření...
Odpovědět