Souhlasím....

Mám dojem, že problém je v naší společnosti, která nebyla vychovávána k demokracii a neumí si s tím poradit. Tedy základ je v rodině. Děti jsou často vedeny k tomu, že ony mohou vše, že jejich názor je to hlavní apod. Je to znát, že se přístup dětí k "autoritám" (což by učitelé měli být a měli by je o tom rodiče přesvědčovat místo hlášek typu "ona ti dala poznámku? Nic si z toho nedělej, ona je blbá a vůbec tě nezná..."!!!) zásadně změnil. Mnoho rodičů diskutuje s dětmi i o tom, o čem by děti rozhodovat neměly a ty si dovolují více, než je dle mého slušné. Myslím, že meze by měli určovat rodiče a NE DĚTI a jít sami příkladem.

Kamarádka před mateřskou 4 roky učila na druhém stupni. V některých třídách byla celkem pohoda, jinde po ní házely "děti" předměty... Nikdy nedávala fyzické tresty. Když napsala poznámku, tak jí přišel seřvat otec, že co si to dovoluje. Otec byl jedním ze sponzorů, tudíž dostala ještě vynadáno od ředitelky školy. Jednou jí tento žák, společně s kamarády, vysklil doma okno - viděla je, ale díky nezletilosti a kontaktům tatínka vše vyšlo do ztracena... Chtěla bych vidět vás, kritizující a odsuzující maminky, jak byste si s neukázněnou bandou puberťáků poradily vy.

Netvrdím, že bití je dobrá cesta, ale tresty by být měly.

Už pomalu 15 let jezdím na tábory jako vedoucí (předtím praktikantka) a je znát, jak moc se děti změnily. Fyzické tresty máme, ale v podobě dřepů nebo kliků. Děti nebijeme, ale musím přiznat, že i když jsem poměrně kliďas, tak je to někdy dost těžké řešit to s nadhledem. Současné děti neustále diskutují, proč nemůžou udělat to, či ono, nejsou moc schopny pracovat týmově (ani při hře) a především čekají, že se na ně budou všichni ohlížet.

Na závěr pro maminky: nevěřte tomu, že vaše zlatíčka (doma) se nemohou chovat mimo domov jako neukázněná zvířátka nebo dokonce spratci :-)