štěstí

Přečetla jsem si článek a nedá mi to nereagovat. Můj osobní názor je, že všem kdo učiní tento krok ve svém životě patří obdiv. Kdo nepoznal nepochopí co je to koukat po cizích kočárcích a dětech se smutkem v očích. Co se týká genetické závislosti. Rodiče co mají biologické děti si nikdy nemůžou být jisti, co jim dítě někdy vyvede. Ať vlastní nebo adoptované se každé snažíme vychovávat podle svého svědomí jak nejlépe umíme, ale co v něm zůstane to nevíme nikdo dopředu až čas ukáže co v něm zůstalo. Myslím si, že adoptované dítě udělá své rodiče šťastné a milující rodiče udělají šťastné dítě. A není nic krásnějšího než dětský úsměv, pohlazení a ručičky kolem krku. Ať od vlastního nebo adoptovaného. Dítě je prostě dítě ať snědé nebo bíle nebo pro mě za mě třeba zelené. Takže se na debilní (promiňte ten výraz) otázky povzneste odpovězte jak chcete a podívejte se na to štěstí co máte. Vy víte jak to je a ostatním do toho nic není. Záleží jen na vašem uvážení co komu chtete nebo nechcete říct.