Ukaž mi jazýček!

Změny vzhledu jazyka jsou jedním z nejstarších ukazatelů onemocnění a různých jiných poruch.

Různý vzhled jazyka

Suchý, povleklý jazyk bývá zjišťován u horečnatých onemocnění a při poruchách zažívacích orgánů. U těžkých stavů spojených se ztrátou tekutin a solí (dehydratace) bývá jazyk povleklý vyšší bělošedou vrstvou z neodpadlých horních vrstev sliznice jazyka. Naopak jazyk nápadně suchý a drsný s vyhlazeným povrchem bývá u některých stavů z nedostatku vitaminu B. V našich poměrech je to naštěstí věc velice vzácná.

Známý je malinový jazyk, kdy na jeho povrchu výrazně prominuje vrchní část sliznice jazyka s typickým malinovým zbarvením. Objeví se většinou kolem pátého až šestého dne při spále, ale také v průběhu jiných horečnatých onemocnění, když už dítě začalo přijímat tekutiny a potravu.

Černý jazyk lze u dětí vidět vzácně. Na kořeni jazyka je hnědé až černé zbarvení s nápadným zduřením horní vrstvy sliznice jazyka. Tento jev provází některé krvácivé choroby v případě krvácení do úst. Zbarvení je způsobeno částmi krevního barviva z rozpadlých červených krvinek. Současně se objevuje i zápach z úst.

Bělavé povláčky podobné zbytkům mléka na jazyku a někdy i na sliznici dutiny ústní, rtů, měkkém i tvrdém patře jsou příznakem moučnivky (soor). Je to infekční onemocnění. Růst povláčků je umožněn přítomností spór ve vzduchu, na zaschlých sekretech bradavek kojících žen a na nesprávně ošetřených savičkách. Onemocnění se vyskytuje u dětí v prvních měsících života. U starších dětí je příznakem snížené odolnosti organismu při závažnějším celkovém onemocnění. Může se objevit také po intenzivnější antibiotické léčbě jako nerovnováha bakteriální výbavy zažívacího ústrojí.

Bílé povláčky moučnivky je nutné někdy odlišit od zbytků mléka na jazyku a sliznici dutiny ústní. Zbytky mléka se dají velmi lehce setřít. Jinak ale dutinu ústní kojenci nevytíráme.

Podobný vzhled jako moučnivka mají také tzv. Koplikovy skvrny u spalniček. Bývají vidět v postranních částech dutiny ústní.

Pokud má dítě jazyk zbarvený červeně, žlutě, modře, je to z přítomnosti barviv v cukrovinkách a jiných potravinách. Bělošedé, hnědé i žluté zbarvení povlaku na sliznici jazyka lze pozorovat i po některých lécích.

Další změny povrchu jazyka

Povrch jazyka může být změněn poškozením z poleptání chemickými látkami nebo úrazem, což se projeví viditelně nejčastěji barvou sliznice (různým stupněm zarudnutí). Dále pozorujeme nejčastěji různé stupně vyhlazení, takže obraz sliznice je nestejnorodý, skvrnitý.

Skvrnitý jazyk bez podstatné změny zabarvení, s jen různými stupni růžového zbarvení sliznice bývá u jazyka označovaného jako mapovitý jazyk. Ten se podobá jakoby plastické mapě. Jde o jev neškodný, kdy se na okrajích a povrchu jazyka objevují kruhovité nebo elipsovité skvrny, které vznikají nerovnoměrným odpadáváním vrchní vrstvy sliznice jazyka. V těchto případech je patrná i rodová dispozice. Takto změněná sliznice trvá léta a sama se ztrácí.

Jazyk, jehož povrch je podobný kůži na šourku a kdy je sliznice jazyka různým způsobem svraštělá, nacházíme u dětí s Downovým syndromem a u některých degenerativních onemocnění. V těchto případech jde o jev trvalý.

Již v kojeneckém věku bývá také vidět podrostlý jazyk. Je způsoben krátkou uzdičkou, takže jazyk nejde dobře vypláznout, případně je jeho špička ohnuta dolů. Operativní zákrok bývá nutný vzácně, jen u abnormálně krátké uzdičky.

Velikost a umístění

Nápadné na vzhledu jazyka bývají také změny velikosti i jeho umístění. Jazyk má být umístěn ve středu dutiny ústní a nevychylovat se do stran, nahoru nebo dolů.

Velký jazyk má různý původ. Vidíme ho u poruch z nedostatku hormonů štítné žlázy. V těchto případech bývá jazyk velký, viditelný v pootevřených ústech. Většinou nečiní potíže při polykání ani při dýchání. Léčbou štítné žlázy se většinou zmenšuje. Další příčinou zvětšení jazyka může být cysta na kořeni jazyka. Jde o kulovitý útvar, dobře ohraničený, vyplněný tekutinou. Zde bývají potíže při dýchání, a proto v těchto případech je nutný chirurgický zákrok.

Malý jazyk se vyskytuje u dětí vzácně a bývá většinou v kombinaci s jinými odchylkami či vrozenými vývojovými vadami.

Odchylky v poloze jazyka, v jeho plazení, nebývají časté. Za normálních okolností je jazyk ve střední čáře. Výchylky lze pozorovat při obrnách nervů, které ho ovládají, při úrazech, krvácení do jazyka, zánětech apod.

Vyšetření

jak jazyka, tak celé dutiny ústní je důležitou součástí vyšetření dítěte. Může být spojeno s potížemi, s pláčem a neklidem dítěte. Provádí se stejně jako každé nepříjemné či bolestivé vyšetření až na závěr, abychom dítě nezastrašili a neztratili s ním kontakt. Předpokladem správné orientace je dobré osvětlení a držení dítěte.

Kojence nebo malé dítě drží matka jednou rukou pod hýžděmi a druhou rukou ho přes hrudník jemně tiskne k sobě. Tím mu fixuje ruce. Vyšetřující drží jednou rukou dítě na čele, lehce přidržuje hlavičku na hrudník držící osoby a druhou rukou ústní lopatkou dítěti otvírá ústa.

Normální stav dutiny ústní a jazyka je u kojenců nutným předpokladem pro dobré sání, v pozdějším věku ke kousání pevné stravy. Vzhled jazyka a sliznice dutiny ústní je ukazatelem celkového stavu dítěte.