Zdravotní a očkovací průkaz není zbytečný

Především zde existovaly dlouholeté zkušenosti s podobnými dokumenty pro matky a děti ve vyspělých zemích v Evropě i zámoří. Určitá velmi jednoduchá forma průkazu byla u nás používána již v bývalém Československu a rozšířila se především ve východočeském kraji.

Opakovaných jednání o obsahu a vzhledu prvního vydání průkazu se v roce 1993-1994 zúčastnili praktičtí dětští lékaři, lékaři lůžkových oddělení nemocnic, novorozeneckých oddělení, dorostoví lékaři, epidemiologové atd.

Již tehdy bylo rozhodnuto, že průkaz bude dostávat každá matka během pobytu na porodnici a dokument bude majetkem rodiny. Tehdejší vedení ministerstva zdravotnictví přislíbilo, že průkaz bude financován tímto resortem a bude zdarma. Vzhledem k tomu, že každoroční vydání průkazu musí být rozděleno mezi všechny narozené děti v republice (v posledních letech se počet novorozenců ročně pohybuje přibližně okolo 90 000), je při výrobních nákladech jedné knížečky asi 50 Kč finanční náročnost zřejmá – jde o několik milionů korun.

Dosavadní zkušenosti

Jak přijali průkaz sami pediatři? Upřímně řečeno, tvůrci a zastánci dokumentu očekávali, že aktivita samotných praktických pediatrů, tedy aktivní užívání průkazu z jejich strany, bude větší. I když se v poslední době situace výrazně zlepšila, přece jen ještě někteří z nich sami na rodičích průkazy nevyžadují, neprovádějí do nich bohužel systematicky záznamy preventivních prohlídek, event. ani očkování. Jedním z hlavních argumentů je, že to je údajně časově náročné, často je ještě dodáváno, že tato činnost není finančně zohledněna zdravotními pojišťovnami a že jde o duplicitní záznamy vedle jejich vlastní dokumentace.

Další připomínkou (i ze strany rodičů) je, že formát průkazu je příliš velký, neskladný atd. V prvních vydáních byla kroužková vazba z umělé hmoty, která skutečně praskala i při běžném použití, a tím se použití průkazu komplikovalo.

K tomu je možno dodat, že formát průkazu se velikostí ve srovnání se zahraničními dokumenty příliš neliší, některé z nich jsou dokonce ještě větší a obsáhlejší. Přesto bude při dalších edicích snaha velikost průkazu zmenšit. Kroužková vazba z umělé hmoty byla nahrazena kovovou a dá se očekávat, že tento problém odpadne. V řadě států v zahraničí má pediatr ze zákona povinnost zaznamenávat do průkazu důležitá fakta, průpisy se dokonce např. posílají na úřady sociální péče a rodiče, kteří nechodí na preventivní prohlídky, pak mají omezeny příspěvky na dítě. Možná, že i u nás v budoucnu dojde k podobnému opatření, zatím to ale není možné ani z finančních důvodů, tisk průkazu by se tím významně prodražil. Průkazu by jistě pomohlo jeho legislativní zakotvení, tj. důvody i smysl jeho používání by byly vymezeny některou ze zákonných norem. To, že tak zatím nestalo, možná hraje významnou úlohu v jeho ne zcela plném využití.

Co by měli vědět rodiče

Rodiče bychom chtěli informovat, že průkaz je skutečně majetkem rodiny a měly by v něm být shrnuty nejdůležitější údaje o vývoji dítěte, jeho nemocech, prodělaných vyšetřeních, léčbě, očkování a vývoji dítěte. (Důležitá je tzv. antropologická příloha v zadní části průkazu – mimochodem – čeští pediatři dostali v r. 1999 pochvalu od Světové zdravotnické organizace, která ocenila antropologickou přílohu českého průkazu jako jednu z nejlepších na světě.) Našich zkušeností nyní chtějí využít i pediatři na Slovensku, kteří se chystají k zavedení vlastního průkazu.

Přílohou průkazu je brožura – informace pro rodiče, event. větší děti, které již umějí číst. Jsou tam shrnuty základy správné výživy, péče o chrup, poučení jak předcházet úrazům, základy první pomoci, některé obecné zásady zdravé životosprávy, jako ochránit děti a mladistvé před užíváním alkoholu a drog, kouření a nakonec je informace o sexuální výchově.

Dětští lékaři jsou dnes nuceni uchovávat několik let zdravotnickou dokumentaci pro event. dodatečné kontroly zdravotních pojišťoven. Při změně bydliště nebo změně dětského lékaře při dnešní volné volbě není doporučováno předat tzv. komplexní zdravotnickou dokumentaci jinému lékaři. Pediatr by pak měl rodičům udělat podrobný výpis o dosavadním vývoji dítěte ve zdraví a nemoci. Neexistuje ovšem žádný předpis, jak má být tento výpis podrobný, existuje pouze jakési doporučení v metodice zdravotních pojišťoven, a tak u chronicky nemocného dítěte může být řada předávaných informací při výpisu, ať již z jakýchkoliv důvodů, ztracena nebo zkreslena. To, co je ovšem správně zapsáno v průkazu, jde dál s dítětem, ať je o ně pečováno kdekoliv.

Jak s průkazem pracovat

Co by tedy měli rodiče na svých pediatrech vyžadovat a jak by sami měli s průkazem pracovat? Za prvé by matky již na porodnici měly průkaz aktivně vyžadovat, pokud jej do odchodu domů nedostanou. Měl by tam už být vložen „Záznam o novorozenci“, který obsahuje všechny základní údaje o těhotenství, porodu, a prvních dnech života. V přední části průkazu je očkovací kalendář, záznamy o provedeném očkování, podání krevních transfuzí nebo jiných přípravků obsahujících krevní složky. Důležitou součástí je i stránka určená pro záznamy o provedených rentgenových nebo radioizotopových vyšetření. To je důležité především u chronicky nemocných dětí, které jsou opakovaně rentgenovány nebo vyšetřovány na odděleních nukleární medicíny. Je v zájmu rodičů aktivně žádat o provedení záznamu o typu provedeného vyšetření. Někdy je to pak jediný aktuální zdroj informací, jakou dítě dosud dostalo dávku záření při různých vyšetřeních na různých pracovištích!

V další části průkazu jsou záznamy o tzv. preventivních prohlídkách. Rodina si sama z průkazu může vyčíst, kdy bude dítě na tyto prohlídky chodit. V prvním roce života je jich celkem 9 (včetně vstupní prohlídky), dále následuje do 17 let dalších 9 prohlídek a nakonec výstupní prohlídka před předáním mladistvého do péče praktického lékaře pro dospělé.

Rodiče musejí průkaz sami k těmto prohlídkám nosit, pediatr do něj provede zápis, pokud to neudělá sám, mají jej rodiče o to sami požádat. Průkaz by sebou měli nosit i při plánovaném přijetí do nemocnice, při neplánovaném přijetí jej přinést později k nahlédnutí nemocničním lékařům.

Jak již bylo uvedeno, v zadní části průkazu jsou tzv. percentilové grafy, které umožňují okamžité a přesné zhodnocení dosavadního tělesného vývoje dítěte. Tyto grafy jsou určeny spíše rodičům než pediatrům, ale pokud rodiče sami údaje zanášejí, je to i pro pediatry užitečná orientace. Poučení před grafickou částí srozumitelně vysvětluje rodičům, jak mají sami s grafy pracovat a sledovat růst a vývoj dítěte. Hodnotí se tělesná délka resp. výška, poměr váhy k výšce, obvod hlavy a obvod paže. Tyto základní míry umožní orientaci o tom, zda dítě normálně prospívá, nebo ve svém vývoji zaostává. Zde je třeba připomenout, že skrytě probíhající poruchy u dětí se mohou projevit např. jen poruchou uvedených růstových norem. Doporučuje se tedy, aby u dětí, které již mají průkaz, byly jejich míry a váhy zaneseny přímo do uvedených grafů. Čárky s datem na zárubni dveří nejsou už dnes jediným řešením, „futra vycházejí z módy“. Pokud na dveřích zůstaly záznamy od starších dětí, které ještě nemají průkaz, mohou si rodiče zkontrolovat jejich vývoj dle průkazu mladšího sourozence (ale pozor, antropologická příloha se liší dle pohlaví, obálky průkazů pro chlapce mají také modrou barvu, pro děvčata barvu červenou).

V posledních vydáních průkazu jsou v grafické části zařazeny i percentilové grafy krevního tlaku u dětí. Práci s nimi považují pediatři za velmi důležitou součást sledování zdraví dítěte, zvláště v rodinách, kde se u rodičů nebo prarodičů vyskytuje vysoký krevní tlak resp. jeho komplikace (srdeční infarkty nebo mozkové mrtvice v časném dospělém věku). Krevní tlak u dětí závisí na věku a z grafů je možno jednoduše odečíst, zda se pohybuje okolo průměru, v oblasti horní hranice normy nebo dokonce je již zřetelně zvýšený. I u dětí by se měl pravidelně krevní tlak měřit, zvláště je-li přítomna rodinná zátěž. Pokud si nejste jisti, zda pediatr tlak u vašeho dítěte měřil, zeptejte se jej na to, požádejte jej o kontrolu a sami můžete údaj zanést do grafu a sledovat, jak se hodnoty při opakovaném vyšetření vyvíjejí. Velmi důležitou součástí prohlídek v 5 a 13 letech je i vyšetření hladiny cholesterolu u dětí s vyšším rizikem pro choroby srdce a cév (výskyt těchto onemocnění v rodině dítěte).

Několikaleté zkušenosti s průkazem již ukázaly, že v řadě případů si rodiče sami všimli odchylek, kdy při bližším vyšetření byla poměrně brzy shledána závažná odchylka, která dosud ušla pozornosti.

Velkou výhodou je možnost při každém novém vydání doplnit poslední poznatky, případně upravit jeho obsah včetně textové části průkazu dle aktuální situace, totéž platí i o osvětové příloze. V současnosti se takováto úprava chystá ve spolupráci s praktickými dětskými lékaři. Navržené změny snad povedou již k úplnému rozšíření jeho používání.

Rada pro rodiče

Přečtěte si poučení na začátku průkazu, noste jej ke všem plánovaným prohlídkám, předkládejte jej k zápisům prohlídek a očkování, i když o to nejste požádáni. Lékař není sice povinen zápis provést (průkaz je majetkem rodiny, nikoliv součástí zdravotnické dokumentace), ale na požádání to v naprosté většině případů provede. Průkaz obsahuje řadu závažných údajů, které mohou mít vliv na poskytování zdravotní péče vašemu dítěti, proto by měl mít každý dětský lékař zájem záznamy do něho provádět. Pokud tak nečiní ani na vaši opakovanou žádost, máte možnost zvážit uplatnění své svobodné volby dětského lékaře, vždyť mu svěřujete to nejdražší co máte – své dítě.

Pracujte sami s antropologickou přílohou, je to jednoduché a umožní vám to objektivně sledovat, jak se vaše dítě vyvíjí. Po druhém roce života si dítě v síti grafu už většinou „drží svůj percentil“, nápadné odchylky směrem nahoru nebo dolů mohou být prvním znamením závažnějšího onemocnění.

Pokud dítě opouští na delší dobu domov (prázdniny), měl by je průkaz provázet, samozřejmě uschován na spolehlivém místě, aby se nepoškodil. Dětem, které už umějí číst, mohou rodiče dovolit přečíst si osvětovou přílohu.

Uvědomte si, že průkaz je majetkem vaší rodiny a může být v řadě případů jediným zdrojem informací, které pomohou v naléhavých situacích informovat ošetřující lékaře, kteří vaše dítě neznají, stanovit správnou příčinu nemoci a odpovídající léčbu !

První vydání průkazu byla financována Ministerstvem zdravotnictví ČR, později byl pro opakované problémy se zajištěním prostředků tisk hrazen vstřícností Všeobecné zdravotní pojišťovny. Tyto problémy několikrát vedly k opoždění tisku a distribuce, takže některé matky odcházely z porodnice bez průkazu. Jako pozitivní je tedy nyní možno hodnotit fakt, že další vydání budou opět hrazena z prostředků resortu zdravotnictví.

Přejeme průkazu do dalších let, aby se jeho užívání především vžilo v rodinách, aby se rodiče naučili získávat z něj základní údaje, sledovali vývoj svého dítěte na percentilových grafech a aby tak tento dokument dobře sloužil zdraví našich dětí a poskytoval důležité informace i v případě jejich nemoci.