Preference pravé/levé ruky u dvojčat a nejen u nich

Fakta o lateralitě

Lateralitou se rozumí praváctví nebo leváctví v nejširším slova smyslu. Na první pohled je vždy patrná lateralita horních končetin, ale i dolních končetin (švihová noha při odrazu je dominantní) a očí (lze pozorovat např. při přiložení dalekohledu k dominantnímu oku). Uvádí se, že leváků je v lidské populaci přibližně 10 %. Mezi muži je větší podíl leváků než mezi ženami. Podle webu českého Státního zdravotního ústavu má 7 % dospělé populace funkční převahu levé ruky a 30 % dospělé populace funkční převahu levého oka.

Až u 20 % ze všech identických dvojčat je jedno dvojče pravoruké a druhé levoruké.

V kulturách celého světa a v celé jeho historii se levorukost pojí se zvláštními zvyky a pověrami. Bohužel ve většině případů je levorukost spojována se zlověstnou a pochybnou povahou. Indiánská legenda popisuje stvoření světa dvojčaty. Pravoruké dvojče stvořilo krajiny, rostliny a přírodní tvory. Levoruké dvojče stvořilo hady, bodláky a bouře!

I v lingvistice zejména evropských jazyků lze vypozorovat, že slovo "pravý" je svázané s pojmy spravedlnosti a práva, zatímco slovo "levý" bývá spojováno s pojmy nečestný, nešťastný, pochmurný, zlý. I v mnoha dalších jazycích označení leváka navozuje souvislost, že je nešťastný, nešikovný, hloupý, nebezpečný, zlý nebo trapný. Z toho, že se tato spojitost vyskytuje i u velmi starých slov, lze vyvozovat, že převaha dominance pravé ruky je velmi starým jevem a že leváctví bývalo vážným společenským stigmatem.

Jak se pravorukost/levorukost přihodí

Obecně si lidé myslí, že preference jedné ruky je genetickým rysem. Ale není tomu tak zcela. Jsou-li oba rodiče leváci, s pravděpodobností 26 % je levákem také jejich dítě. Nejde tedy o jednoduchou dědičnost. Také rychlý průzkum mezi identickými dvojčaty tento rozpor potvrdí - mají jeden genetický základ a je mezi nimi až 20 % rozdílu.

Za argument pro vrozenost (popř. dědičnost) leváctví se považují zejména neúspěšné pokusy o přeučování, které často mají za následek neurotické a podobné poruchy. Web Státního zdravotnického ústavu v Praze uvádí, že pokud je leváctví součástí rodinné anamnézy (tedy zjevně dědičné), zpravidla s ním bývá spojeno méně problémů a poruch, než jde-li o leváctví v rodině ojedinělé.

Existuje mnoho teorií o tom, proč lidé vykazují preferenci jedné ruky před druhou. Jedna teorie uvádí, že lateralitu určuje poloha v děloze. Ucho, které je nastavené směrem ven z dělohy, přijímá více podnětů a stimuluje vývoj koordinační strany mozku. To by mohlo vysvětlovat lateralitu u dvojčat, protože v děloze většinou leží opačným směrem. Jiná teorie zase předpokládá, že lateralitu ovlivňuje prenatální zkušenost, a vysvětluje, že zvýšené hladiny testosteronu v děloze snižují vývoj levé mozkové hemisféry, což souvisí s vyšším výskytem leváctví (Geschwind a Galaburda, 1987). To by vysvětlovalo vyšší podíl levorukosti u mužů, ale také u vícerčat, protože hladina hormonů je při těhotenství s vícerčaty zvýšená.

Jistý lékař-specialista nabízí vysvětlení různé laterality u identických dvojčat. Ve vydání Twins Magazine z července/srpna 2003 dr. Geoffrey Machin vysvětluje jev zrcadlového obrazu dvojčat, u kterých se různá lateralita vyskytuje nejčastěji. Vysvětluje to s odkazem na to, jak se jednovaječná dvojčata po početí dělí. "Pravděpodobně rozdělení proběhne tak, že se dvojčata rozdělí vedle sebe. To znamená, že dvojče napravo musí spěchat a vytvořit novou levou stranu, protože dvojče nalevo si ji vzalo, a druhé dvojče si musí vytvořit novou pravou stranu. Proto má zřejmě jedno dvojče často dominantní pravou část mozku a to druhé má dominantní levou část mozku." S tím zřejmě souvisí i obecná preference stran u dvojčat - záleží na převládající funkci té které mozkové hemisféry (bez ohledu na projevené praváctví či leváctví). Jdou-li dvojčata spolu na procházku, každé dvojče jde vždy na "své" straně, kterou si samo vybere (tak, aby vidělo celý obzor), nikdy naopak. Ovšem tento jev (volba "své strany") se vyskytuje i u dvojvaječných dvojčat.

K úvaze zůstává, zda leváctví nesouvisí opravdu jen s dvojčaty. Podle posledních výzkumů až 20 % dětí narozených jednotlivě bylo počato jako dvojčata. V prvním trimestru jejich dvojče zaniklo (tzv. syndrom mizejícího dvojčete) a mnohdy ani matka neví, že dvojčata počala.

Článek je ze zářijového čísla časopisu Máma a já. Obsah čísla najdete zde.

Získejte předplatné i dárek z MÁMA a já! Objednejte si v období od 25. července do 24. srpna 2008 na jeden rok předplatné časopisu MÁMA a já a získejte automaticky dáreček - fleecovou dětskou deku Kaarsgaren. Časopis si můžete předplatit i prostřednictvím internetu zde.